EN | ES |

Facsimile Lines

1071

< Page >
[1]
17

[2]
Pro kritiku tekstovon obojí resultát má stejný význam;
[3]
je-li M dílo téhož básníka jako T, ale pocházi-li z doby, ve
[4]
které se řídil docela jinými vzory než v tomto, kdy jeho sloh
[5]
byl zcela jiný, pak nemůžeme užívati T' k opravování pokažené
[6]
snad četby v M, právě jako bychom nemohli opraviti pokažené
[7]
místo v Gótzu von Berlichingen na základě Ifigenie nebo dru-
[8]
hého dilu Fausla.

[9]
Méně Ihostejny je resultát pro nàzor o osobé báàsnikové:
[10]
je zajislé rozdíl, vidíme-li v něm muže, který dovedl ke slávě
[11]
bozi prekládati

[12]
— Oz latin
[13]
von dem heiligen eriuze din
[14]
in diutsehe worl so sůcze (K 73)

[15]
a vedle toho uměl vyprávět

[16]
als Thòmas von Britanjà sprach

[17]
von den zwein süezen jungen

[18]
in lampartischer zangen,

[19]
also han ich die warheit

[20]
in diutsche von in zwein geseit (T 6842),

[21]
anebo je-li mužem, jakým ho ukazuje M samotné, toulavým
[22]
básníkem se vzděláním, čerpaným z četných německých básni,
[23]
kleré uvádí v čele básně své, a se zájmy pouze rytířskými.
[24]
Učenosť a rytířská: mysl se ovšem nevylučovaly, ale bylo by
[25]
přece podivno, že básník ve své první práci tak málo se
[26]
blyská uceností svou a jeví ji teprve, v pozdějších dílech,
[27]
kdežto bychom pravý opak očekávali. V listinách nenalczame
[28]
přímé zmínky o básníku našem; na nepřímé poukázal teprve
[29]
Toischer ve svém pěkném článku „Die Heimat Heinrichs von
[30]
Freiberg“ v „Millheilungen des Vereins f. Gesch. d. Deutschen
[31]
in Bóhmen* XV, 149—152.'

[32]
Jsou tři listiny, kterými mincmistr Henricus dictus Avis,
[33]
pak Smil z Lichtenburku, konečně král sam udělují: zvláštní
[34]
vysady jakómus Z%codericus Vridberch neboli 7%. dictus Vriberch,

[35]
IC Bech uved! sice v Germ. XTX. 420 a nn. listiny: dobro-
[36]
solské z l|. 1308—1329 se jnenem Heinrich von Freiberg, ale ten
[37]
nemuze býti básníkem naším (Tloisceher ]. c. 152).

[38]
2

Text view • Facsimile