| [1] |
|
|---|
| [2] |
Uvedu ještě několik zmínek z této básně s významem
|
|---|
| [3] |
pouze zeměpisným. Zemi českou nazývá IV. 208 daz Beheimisch,
|
|---|
| [4] |
jednoho pána rakouského dle sídla jeho (VI. 64) ezz Merhacre
|
|---|
| [5] |
a velká oblast národů východních je naznačena slovy
|
|---|
| [6] |
XV., 654. von dem Riuzischen mer
|
|---|
| [7] |
von Priuzen unz an Walhen.
|
|---|
| [8] |
23. Stricker, Der kiindige Kneeht (ok. 1240).
|
|---|
| [9] |
(Vyd. v. der Hagen, Gesammtabenteuer 61.)
|
|---|
| [10] |
Selka vyhnala časně sedláka na pole; pak se dá do va-
|
|---|
| [11] |
ření a pečení:
|
|---|
| [12] |
24. dar zuo buoch si zehant
|
|---|
| [13] |
ein bochniz wiz alsam der sué.
|
|---|
| [14] |
Chytrý čeledín se vrátí však, a vypravuje, že jednou
|
|---|
| [15] |
hodil po vlkovi kamenem velkým
|
|---|
| [16] |
941. wan als diu bochenz diu dort stát.
|
|---|
| [17] |
Místo bochenz čte přepracování této básně v témž ruko-
|
|---|
| [18] |
pise na lomlo druhém misté der masanze ').
|
|---|
| [19] |
O vlivu české knchyně svědčí mimo tato dvě slova ještě
|
|---|
| [20] |
giselitze (kyselice) u Meier Helmbrechta, kleré ještě v novějších
|
|---|
| [21] |
knihách kuchařských je známo Jako gczssłiu/z; kyselice jest
|
|---|
| [22] |
jídlem selským, aspoň praví Helmbreht k olei:
|
|---|
| [23] |
473. und iz du giselitze,
|
|---|
| [24] |
<0 wil ich ezzen ditze
|
|---|
| [25] |
daz man dà heizet huon versoten.
|
|---|
| [26] |
Fin buoch von guoter spise ze 14. stol. (vyd. Pfeiffer)
|
|---|
| [27] |
wvadi dehemmische cræciz, na. éeinZ není nic českého.
|
|---|
| [28] |
23. Liederbuch der Clara Hitzlerin (1470).
|
|---|
| [29] |
|
|---|
| [30] |
Ain haubt von Behmerlanít
|
|---|
| [31] |
zwali Weisse ärmlein von Prafant,
|
|---|
| [32] |
1) Toto slovo vyskýtá se vůbec často, obyčejně jako mosanse,
|
|---|
| [33] |
a žije v této formě v severních Čechách a v Litométicku; prostoná-
|
|---|
| [34] |
rodní etymologie vykládá slovo jako moh-sanze, od máku, kterým je
|
|---|
| [35] |
posypávají (Petters, v programu litoměřického gymnasia r. 1864, kdež
|
|---|
| [36] |
podány 1 jiné ještě doklady toho slova), kdežto Lexer, Mhd. Hand-
|
|---|
| [37] |
wörterbuch I., 2056, odvozuje slovo od hebrejského macé, maces;
|
|---|
| [38] |
tak i Birlinger se ptä (Zeits. f. dtsch. Phil. XX., 555), ,ob mosancaer
|
|---|
| [39] |
deutsch? es gibt ein solches wort für judenmatzen‘.
|
|---|
