| [1] |
|
|---|
| [2] |
štědrosti Fruotovy '), moudrosti Salamounovy, ctnosti Artu-
|
|---|
| [3] |
šových. Sláva všech tří je spojena bez vady nejmenší ve
|
|---|
| [4] |
Václavovi: (Wazlab), králi českém, který stoji nad ostatními
|
|---|
| [5] |
králi tak, jako máj nad ostatnimi mósici*.
|
|---|
| [6] |
Vidíme, že tento toulavý básnik neskrblil chválou tak,
|
|---|
| [7] |
jako Reinmar — a jak by nebyl, když hojnější byla odměna
|
|---|
| [8] |
tolio, kdo chválil více? - Též Friedrich von Sunburg 2) mini
|
|---|
| [9] |
prý Václava králem, jehož šlědrosť tak nadšeně chválí v básni,
|
|---|
| [10] |
která podobně jako Šigeherova utíká se k osobám z pověstí.
|
|---|
| [11] |
Kdyby prý král český měl zlatý trůn s nebesy a stříbrnou ohradou
|
|---|
| [12] |
kol něho, které si dal udělati perský král Kosdras (z pověsti
|
|---|
| [13] |
o Herakliovi), on by to rozdal, jako Saladin před smrtí svůj
|
|---|
| [14] |
největší klenot, stůl z drahého kamene, rozdělil mezi tři bohy,
|
|---|
| [15] |
aby jeden mu pomohl; — a směle přehání básník: král by
|
|---|
| [16] |
nemohl spáti, dokud by nebylo vše rozdáno.
|
|---|
| [17] |
Sigeher i Sunburg opěvali oba též nástupce Václavova,
|
|---|
| [18] |
slavného Přemysla II. Jako kdysi Alexander Veliký sebral velké
|
|---|
| [19] |
vojsko na Peršana, praví Sigeher, tak i teď prý mysl Alexan-
|
|---|
| [20] |
drovská velí Alexandrovskému vojsku, daleko široko sebranému.
|
|---|
| [21] |
Osobou i mocí rovnú se Alexandrovi etný Čech — Otakker —,
|
|---|
| [22] |
jenž rozšiřuje říši císařovu a rozšíří ji, bude-li chtíti; všechno
|
|---|
| [23] |
narovná, co je křivé (hory, doly a všechny stráně se srovnají
|
|---|
| [24] |
dle slov básníkovych), a tak Stauf (Přemysl po matce) vystoupí
|
|---|
| [25] |
výše než kdy jindy a jeho meč bude bojovati ‘za Gest jako
|
|---|
| [26] |
|
|---|
| [27] |
Sigeher doprovázel nejspíše vojsko křižácké do Pruska;
|
|---|
| [28] |
zachována jest od něho modlitba, ve které vzývá Boha, jehož
|
|---|
| [29] |
|
|---|
| [30] |
|
|---|
| [31] |
1) Tato chvála jest velice banální; čteme na př. u Seifrida
|
|---|
| [32] |
Helblinga, jak potulný pěvec oslovuje loupežné rytíře:
|
|---|
| [33] |
XIII., 111. ich sprich, von Tenemarke Fruot
|
|---|
| [34] |
geb iu saeligen muot
|
|---|
| [35] |
und gesegen iu disen win
|
|---|
| [36] |
der milte künic Salatin; anebo:
|
|---|
| [37] |
IL, 1309. herr, ich sing iu ze lob,
|
|---|
| [38] |
ir sit milter danne Fruot
|
|---|
| [39] |
und habt eines lewen muot. —
|
|---|
| [40] |
Fruote v německých básních vystupuje často, nikde však jako
|
|---|
| [41] |
hlavní osoba, v AKwdďrun má úlohu podřízenou; dánské kroniky uvádějí
|
|---|
| [42] |
v řadě králů Fródhi hinn fémildi, Stédrého Frnota.
|
|---|
| [43] |
3) Oswald Zingerle, Friedrich von Sonnenburg, str. 15; v. d.
|
|---|
| [44] |
Hagen vztahoval i tuto báseň na Přemysla II.
|
|---|
| [45] |
3
|
|---|
