[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
sia et quod venerabilem ecclesiam representat, Et quia aliqui volunt
|
---|
[5] |
dicere, quod declaracio supraposita de potestate immediate a Christo
|
---|
[6] |
etc. non fuit facta per ecclesiam, eo quod tunc non erant in Con-
|
---|
[7] |
stancia omnes obedientes, sed sola obediencia Johannis XXIIL, patet
|
---|
[8] |
quod ex istis / litteris Martini pape et tocius concilíi aperte con-
|
---|
[9] |
futantur, nam in predictis interrogatoriis ponuntur sequencia: ,Item
|
---|
[10] |
interrogetur, utrum credit, quod sentencia lata super condempnacione
|
---|
[11] |
articulorum Johannis Hus et Johannis Wiclef per sacrum concilium
|
---|
[12] |
fuit rite et legitime lata?^ Et tamen manifestum est, quod illa sen-
|
---|
[13] |
tencia fuit lata antequam essent ibi tres obediencie. Similiter eciam
|
---|
[14] |
ponit interrogatorium de declaratione facta in concilio Constanciensi
|
---|
[15] |
super communione divine eukaristie sub utraque specie, que fuit
|
---|
[16] |
facta, dum adhuc ibi erat sola obediencia Johannis. Et sic apparet
|
---|
[17] |
ex decursu litterarum predictarum, quod Martinus approbat, fuisse
|
---|
[18] |
verum concilium Constanciense representans venerabilem ecclesiam,
|
---|
[19] |
non solum pro tempore, quo iam erant tres obediencie, sed eciam
|
---|
[20] |
pro tempore precedenti . . . |
|
---|
[21] |
. dicunt, quod si concilia generalia possent corrigere et deponere
|
---|
[22] |
summos pontifices, pari racione populi habe[re]ntur corrigere et
|
---|
[23] |
deponere principes seculares. Qui enim talia dicunt, manifesto auc-
|
---|
[24] |
toritatem conciliorum ... destruunt... clare quoque negant, conci-
|
---|
[25] |
lium habere immediate auctoritatem a Christo, Nam ipsum conci-
|
---|
[26] |
lium Constanciense reprobavit illum articulum inter articulos Johannis
|
---|
[27] |
Hus contentum, quod principes haberent puniri ad arbitrium populi,
|
---|
[28] |
et in alterum approbavit, quod concilium habet immediate potestatem
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
ITALSKÉ POLEMIKY PROTI HUSITÜM.
|
---|
[31] |
O POMĚRU Italie k husitství nevíme až dosud skoro ničeho.
|
---|
[32] |
Potkáváme se pouze s osobami representujícími církev, jako Fer-
|
---|
[33] |
nand z Luky, Julian Cesarini, Aeneas Sylvius a Jan Kapistrán, ale
|
---|
[34] |
ničeho se nedovídáme o vlivech husitství na veřejné mínění italské.
|
---|
[35] |
Ani ve vyprávěcích pramenech italských se o této věci nedočítáme.
|
---|
[36] |
V celé veliké sbírce „Rerum italicarum scriptores“ podařilo se mi
|
---|
[37] |
nalézti všeho všudy tři velmi skromné zmínky o počátcích husit-
|
---|
[38] |
ského hnutí. První dvě zprávy pocházejí z kroniky Filipa de Lig-
|
---|
[39] |
namine, die jehož mínění Hus a Jeronym rozšířili učení Viklefovo
|
---|
[40] |
po Čechách. Co jim velmi napomáhalo, byly zmatky v církvi vy-
|
---|
[41] |
volané schismatem. Účelem nového hnutí bylo podvrátiti postavení
|
---|
[42] |
kněžstva. Pisateli se tedy jeví husitství nikoliv jako hnutí reformní,
|
---|
[43] |
100
|
---|