1005

Fol, 135%

Fol. 135*

Fol. 1305

sia et quod venerabilem ecclesiam representat, Et quia aliqui volunt dicere, quod declaracio supraposita de potestate immediate a Christo etc. non fuit facta per ecclesiam, eo quod tunc non erant in Con- stancia omnes obedientes, sed sola obediencia Johannis XXIIL, patet quod ex istis / litteris Martini pape et tocius concilíi aperte con- futantur, nam in predictis interrogatoriis ponuntur sequencia: ,Item interrogetur, utrum credit, quod sentencia lata super condempnacione articulorum Johannis Hus et Johannis Wiclef per sacrum concilium fuit rite et legitime lata?^ Et tamen manifestum est, quod illa sen- tencia fuit lata antequam essent ibi tres obediencie. Similiter eciam ponit interrogatorium de declaratione facta in concilio Constanciensi super communione divine eukaristie sub utraque specie, que fuit facta, dum adhuc ibi erat sola obediencia Johannis. Et sic apparet ex decursu litterarum predictarum, quod Martinus approbat, fuisse verum concilium Constanciense representans venerabilem ecclesiam, non solum pro tempore, quo iam erant tres obediencie, sed eciam pro tempore precedenti . . . |

. dicunt, quod si concilia generalia possent corrigere et deponere summos pontifices, pari racione populi habe[re]ntur corrigere et deponere principes seculares. Qui enim talia dicunt, manifesto auc- toritatem conciliorum ... destruunt... clare quoque negant, conci- lium habere immediate auctoritatem a Christo, Nam ipsum conci- lium Constanciense reprobavit illum articulum inter articulos Johannis Hus contentum, quod principes haberent puniri ad arbitrium populi, et in alterum approbavit, quod concilium habet immediate potestatem a Christo etc.... /

ITALSKÉ POLEMIKY PROTI HUSITÜM.

O POMĚRU Italie k husitství nevíme až dosud skoro ničeho. Potkáváme se pouze s osobami representujícími církev, jako Fer- nand z Luky, Julian Cesarini, Aeneas Sylvius a Jan Kapistrán, ale ničeho se nedovídáme o vlivech husitství na veřejné mínění italské. Ani ve vyprávěcích pramenech italských se o této věci nedočítáme. V celé veliké sbírce „Rerum italicarum scriptores“ podařilo se mi nalézti všeho všudy tři velmi skromné zmínky o počátcích husit- ského hnutí. První dvě zprávy pocházejí z kroniky Filipa de Lig- namine, die jehož mínění Hus a Jeronym rozšířili učení Viklefovo po Čechách. Co jim velmi napomáhalo, byly zmatky v církvi vy- volané schismatem. Účelem nového hnutí bylo podvrátiti postavení kněžstva. Pisateli se tedy jeví husitství nikoliv jako hnutí reformní,

100