| [1] |
nic, nýbrž praví, že od Žlutic táhli husité ke Gutštýnu. Tomkovu
|
|---|
| [2] |
nejistotu, zda hrad padl, či ne, rozptyluje zpráva chebských údajem
|
|---|
| [3] |
velmi podrobným. Gutštýn padl, při čemž husité zajali asi 150 mužů,
|
|---|
| [4] |
které odvedli do zajetí. Odtud táhli ke Stříbru, kde, jak v listě čteme,
|
|---|
| [5] |
prodleli od jednoho poledne do druhého a utrpěli nějakou škodu.
|
|---|
| [6] |
Stříbro bylo patrně první místo, kde narazili na odpor a nikoliv
|
|---|
| [7] |
Horšův Týn, k vůli němuž dle Tomka se dostavili bavorští vévo-
|
|---|
| [8] |
dové. Odpor tento byl velmi mocný u Biskupské Týnice. V Tomkovi
|
|---|
| [9] |
se o něm nedočítáme, ale podle jiného souvěkého dokladu byli tam
|
|---|
| [10] |
husité před 4. květnem.! Jakmile se okolní panstvo dovědělo, že
|
|---|
| [11] |
husitská vojska se blíží k Týnici, počali (dle našeho dopisu) sbírati
|
|---|
| [12] |
lid a skutečně sestavili malou armádu čítající deset tisíc dobře
|
|---|
| [13] |
ozbrojených pěších i jízdných. Jakmile se husité o tom dověděli,
|
|---|
| [14] |
tedy se dali na útěk směrem k Domažlicím, Klatovám, Praze, Žatci,
|
|---|
| [15] |
Lounům a Slanému. Měšťané z Biskupské Týnice toho použili ku
|
|---|
| [16] |
výpadu z města, při čemž pobili asi 300 husitů. Chebští odeslali
|
|---|
| [17] |
tehdy do Čech 800 mužů, kteří tam pobyli celé dva týdny a vrátili
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
Jiný list z téhož roku datovaný v Norimberce (dne 2. srpna)
|
|---|
| [20] |
dává nám tušiti, jakým dojmem působila v Německu zpráva o oble-
|
|---|
| [21] |
žení Karlšteina. Poslové Štrasburští sdělují z Norimberka, kterak
|
|---|
| [22] |
císař a kurfiřrové se usnesli poskytnouti obleżenym co nejdříve
|
|---|
| [23] |
pomoc. Do Čech mělo býti posláno bezodkladně vojsko a potraviny
|
|---|
| [24] |
a zároveň měly býti odstraněny všechny domácí rozbroje. Císař
|
|---|
| [25] |
i kurfiřté chtěli věděti, kolik může každé město poskytnouti a proto
|
|---|
| [26] |
města se usnesla, že budou míti v tom ohledu zvláštní poradu,
|
|---|
| [27] |
jejíž výsledek bude oznámen přímo císaři. Na to se budou raditi
|
|---|
| [28] |
|
|---|
| [29] |
Posledním dokladem o husitských vojnách jest dopis Kuny z Kolbs-
|
|---|
| [30] |
heimu odeslaný štrasburským z Norimberka (19. srpna 1431).2 Do-
|
|---|
| [31] |
čítáme se v něm o zajímavých podrobnostech ohledně bitvy u Do-
|
|---|
| [32] |
mažlic. Posel vypisuje vše od počátku. Kolbsheim byl s ostatními
|
|---|
| [33] |
zástupci měst u císaře Zikmunda, který je vybídl k tažení do Čech.
|
|---|
| [34] |
Poslové si vyžádali kratší lhůtu k úplnému vyzbrojení vojsk, načež
|
|---|
| [35] |
císař je přehlížel na jedné pláni u Norimberka. Potom vojsko vy-
|
|---|
| [36] |
trhlo a přidružilo se k oddílům panským. Spojené voje přitrhly do
|
|---|
| [37] |
Tachova, kde se zdržely asi čtyry dny a noci. Vše bylo spáleno
|
|---|
| [38] |
na čtyry míle kolem města. Z Tachova postupovala vojska k Do-
|
|---|
| [39] |
mažlicím, při čemž spálila asi na dvě stě osad. Na Nanebevzetí
|
|---|
| [40] |
P. Marie vytrhli kurfiřti z Domažlic, bitva nastávala. Jest tfeha
|
|---|
| [41] |
1 UB., I, 197.
|
|---|
| [42] |
|
|---|
| [43] |
50
|
|---|
