nic, nýbrž praví, že od Žlutic táhli husité ke Gutštýnu. Tomkovu
nejistotu, zda hrad padl, či ne, rozptyluje zpráva chebských údajem
velmi podrobným. Gutštýn padl, při čemž husité zajali asi 150 mužů,
které odvedli do zajetí. Odtud táhli ke Stříbru, kde, jak v listě čteme,
prodleli od jednoho poledne do druhého a utrpěli nějakou škodu.
Stříbro bylo patrně první místo, kde narazili na odpor a nikoliv
Horšův Týn, k vůli němuž dle Tomka se dostavili bavorští vévo-
dové. Odpor tento byl velmi mocný u Biskupské Týnice. V Tomkovi
se o něm nedočítáme, ale podle jiného souvěkého dokladu byli tam
husité před 4. květnem.! Jakmile se okolní panstvo dovědělo, že
husitská vojska se blíží k Týnici, počali (dle našeho dopisu) sbírati
lid a skutečně sestavili malou armádu čítající deset tisíc dobře
ozbrojených pěších i jízdných. Jakmile se husité o tom dověděli,
tedy se dali na útěk směrem k Domažlicím, Klatovám, Praze, Žatci,
Lounům a Slanému. Měšťané z Biskupské Týnice toho použili ku
výpadu z města, při čemž pobili asi 300 husitů. Chebští odeslali
tehdy do Čech 800 mužů, kteří tam pobyli celé dva týdny a vrátili
se odtud dne 7. května.
Jiný list z téhož roku datovaný v Norimberce (dne 2. srpna)
dává nám tušiti, jakým dojmem působila v Německu zpráva o oble-
žení Karlšteina. Poslové Štrasburští sdělují z Norimberka, kterak
císař a kurfiřrové se usnesli poskytnouti obleżenym co nejdříve
pomoc. Do Čech mělo býti posláno bezodkladně vojsko a potraviny
a zároveň měly býti odstraněny všechny domácí rozbroje. Císař
i kurfiřté chtěli věděti, kolik může každé město poskytnouti a proto
města se usnesla, že budou míti v tom ohledu zvláštní poradu,
jejíž výsledek bude oznámen přímo císaři. Na to se budou raditi
s kurfiřty.
Posledním dokladem o husitských vojnách jest dopis Kuny z Kolbs-
heimu odeslaný štrasburským z Norimberka (19. srpna 1431).2 Do-
čítáme se v něm o zajímavých podrobnostech ohledně bitvy u Do-
mažlic. Posel vypisuje vše od počátku. Kolbsheim byl s ostatními
zástupci měst u císaře Zikmunda, který je vybídl k tažení do Čech.
Poslové si vyžádali kratší lhůtu k úplnému vyzbrojení vojsk, načež
císař je přehlížel na jedné pláni u Norimberka. Potom vojsko vy-
trhlo a přidružilo se k oddílům panským. Spojené voje přitrhly do
Tachova, kde se zdržely asi čtyry dny a noci. Vše bylo spáleno
na čtyry míle kolem města. Z Tachova postupovala vojska k Do-
mažlicím, při čemž spálila asi na dvě stě osad. Na Nanebevzetí
P. Marie vytrhli kurfiřti z Domažlic, bitva nastávala. Jest tfeha
1 UB., I, 197.
2 Pfiloha ć. 29.
50
