EN | ES |

Facsimile Lines

Francouzská Hussitica

AuthorAugustin Neumann
Date1923
LanguageCzech

< Page >

[1]
prý neví, jak se jim zalibiti, a jakmile se jejich poselstvo vrátí
[2]
z Čech, hned je bude s radosti vitati.

[3]
Z těchto slov je patrno tolik: Chastellain přiznává, že církevní
[4]
život potřebuje nápravy, ale nikdy nepfistoupi na reformu husitskou,
[5]
neb Češi, její nositelé, jsou národem kacířským, který napra-
[6]
viti nejprve sebe sama.

[7]
A jako o celém průběhu jednání Francouzi dobře věděli, tak
[8]
rovněž byli dobfe zpraveni i o tragickém jeho konci: o bitvě
[9]
u Lipan.

[10]
Jak známo, dal koncil rozeslati do všech zemí zprávu o porážce
[11]
Táboritů. S takovým dopisem se shledáváme v rukopise departe-
[12]
mentální knihovny v Orléansu. Pravděpodobně se jedná o první
[13]
list, jejž Zikmund poslal v příloze svého dopisu do Basileje. Názor
[14]
Francouzů o porážce radikálů tlumočí Monstrelet,1 tka: Zatim pfiśly
[15]
od koncilu velmi radostné zprávy, že Pražané byli od českých pánů
[16]
na hlavu poražení a zabito pfi tom bylo asi osm deset tisíc
[17]
osob a s nimi asi 600 mužů, které poslal koncil na pomoc. A brzy
[18]
nato byli zabiti dva kněží, kteří byli hejtmany bludařů, z nichž
[19]
jeden se jmenoval Protestus du Tabouret (Prokop Holý) a druhý
[20]
Lupus a s nimi šest tisíc z jejich sekty. Tak bylo tedy dobyto
[21]
velké město Praha a očištěna s velkou částí země od netvorů.
[22]
Češi pošlou zástupce ke koncilu, aby se jim dostalo rozhřešení a
[23]
utvrzení ve víře katolické. Z krátké této zprávy vidno, jak hrozné
[24]
bylo tehdy mínění o Češích ve Francii. Proto dvojnásobně těší
[25]
slova o hlavním městě království, které v očích tak velikého od-
[26]
půrce bylo přece jenom la grand'cité de Prague. Po stránce hi-
[27]
storické jest zajímavo zjistiti aspoň přibližně velikost posily ode-
[28]
slané koncilem do Čech, jakož i názor Monstreletův na výsledek
[29]
dalších jednání s koncilem: absoluce a obnova katolictví. Sektáři
[30]
francouzští však nahlíželi na porážku Táboritů jinak. Vysvítá to
[31]
z explicitu valdenské bible v Grenoblu chované. Byla ukončena
[32]
roku 1434 ,quo eciam anno fratres sunt prostrati*.2 U jedněch
[33]
tedy Táboři považováni za netvory, druzí se k nim hlásili, jako
[34]
k bratřím.

[35]
Při bitvě lipanské nelze opominouti mlčením věci, jež se odehrá-
[36]
valy v zákulisí koncilu. Jak jsme se již při traktátě De justificatione
[37]
vocationis Bohemorum zmínili, vyjednávali basilejští otcové tajně
[38]
se všemi katolickými panovníky od hranic francouzských po
[39]
území polské. Zvláště pak anonymní pisatel se zmiňuje o vévodovi

[40]
! Buchon, Choix de chroniques etc, Chroniques d'Enguerrand de Monstrelet,

[41]
II, 679, kap. 151.
[42]
? Berger, u. d., 411.

[43]
44


Text viewFacsimile