| [1] |
cilem nalezlo ve Francii dokonce i svého poetu. Jest to Chastellain,
|
|---|
| [2] |
který ještě jako profesor v Lovani sepsal asi roku 14331 veršova-
|
|---|
| [3] |
nou rozmluvu mezi koncilem, církví, reformou a kacířstvem. Roz-
|
|---|
| [4] |
hovor se točí na několika místech kolem husitské otázky, dávaje
|
|---|
| [5] |
nám tušiti, jak tehdejší vzdělanci na ni nahliżeli.
|
|---|
| [6] |
Kacifstvo praví ke koncilu, Ze vasalové jeho učinili několik útoků
|
|---|
| [7] |
proti Pražanům, kteří jsou k heresi pevně připoutáni. O něco dále
|
|---|
| [8] |
se dovídáme, jakou ránu způsobil církvi odpad českého národa.
|
|---|
| [9] |
Církev s bolestí přiznává ztrátu dvou krásných růží: jednou byla
|
|---|
| [10] |
Francie, druhou česká koruna a otevřeně přiznává, proč: Tělo její
|
|---|
| [11] |
churaví, všude se o tom ví, a choroba jest taková, že matka se
|
|---|
| [12] |
zošklivěla vlastním dětem. K tomuto doznání se připojuje Francie,
|
|---|
| [13] |
naříkajíc nad vlastním úpadkem. Kacířstvo se jí při tom táže, zda
|
|---|
| [14] |
není proti nemoci léku. Francie odpovídá kladně s podotknutím,
|
|---|
| [15] |
že nebylo dosti dobré vůle, by choroba byla vyléčena a kromě
|
|---|
| [16] |
toho přiznává ještě jinou chybu. Francie a Praha, které byly očima
|
|---|
| [17] |
křesťanstva, nesmírně zpyšněly, pýcha stala se zdrojem mnoha ji-
|
|---|
| [18] |
ného zla a na konec i pádu. To praví s povzdechem: „Kéž Bůh
|
|---|
| [19] |
napraví Pražany !“ Herese na to vypočítává všecky slabosti lidské,
|
|---|
| [20] |
z nichž hledí pro sebe těžiti s podotknutím, že nemůže voliti mezi
|
|---|
| [21] |
Čechami a Francií. Odůvodnění toho podává hned na to slovy, ji-
|
|---|
| [22] |
miž navazuje na výtku Francie stran pustošení kostelů: Francie a
|
|---|
| [23] |
Cechy se v lecčems shodují a toto souručenství jest pomocí velmi
|
|---|
| [24] |
dobrou. Vděčně při tom vzpomíná Čechů, kteří vymohli bludařům
|
|---|
| [25] |
slyšení dokonce u samotného koncilu. Brzy nato počíná mluvití
|
|---|
| [26] |
reforma. Vymlouvá se na cirkev, nehot se chtěla líbiti všem a zatím
|
|---|
| [27] |
se nezalíbila nikomu. Touto honbou po lásce lidu zapomněla na
|
|---|
| [28] |
svůj ükol a tak i znemožnila dílo opravné. Zvláště jsou to Čechy
|
|---|
| [29] |
a Francie, jež reforem velmi potřebují. Oficielní církev se na to
|
|---|
| [30] |
brání ústy koncilu. Ze se nic neudělalo na poli reformním? Zdali
|
|---|
| [31] |
pak není dosti pouze to, že koncil přivedl do Basileje Čechy a
|
|---|
| [32] |
v jednání dospěl s nimi tak daleko, že i Bůh sám má z toho ra-
|
|---|
| [33] |
dost? Vždyť po české heresi bude veta! Kacířstvo na to čile vpadá
|
|---|
| [34] |
do řeči s podotknutím, že Češi byli jeho největšími obránci, ani
|
|---|
| [35] |
dili do vefejnosti kromé jiného také toto: ,Quod scripturam contra commu-
|
|---|
| [36] |
nionem sub utraque specie isti doctores non habent, nec aliquas raciones
|
|---|
| [37] |
invincibiles, nisi quod consuetudinem ecclesie allegant dicentes, quod prius
|
|---|
| [38] |
in ecclesia primitiva observabatur, nec sciunt, quis deposuit nec quando, nec
|
|---|
| [39] |
|
|---|
| [40] |
1 Vydavatel, Kervyn de Leftenhove, klade toto versovani do let 1432—1433,
|
|---|
| [41] |
(Oeuvres de Georges Chastellain, VI, ńvod.) Jelikoż ve verši 42. mluví herese
|
|---|
| [42] |
o vrácení se poselstva z Čech do Basileje, tedy spadá sepsání asi do roku
|
|---|
| [43] |
|
|---|
| [44] |
43
|
|---|
