EN | ES |

Facsimile Lines

Francouzská Hussitica

AuthorAugustin Neumann
Date1923
LanguageCzech

< Page >

[1]
cilem nalezlo ve Francii dokonce i svého poetu. Jest to Chastellain,
[2]
který ještě jako profesor v Lovani sepsal asi roku 14331 veršova-
[3]
nou rozmluvu mezi koncilem, církví, reformou a kacířstvem. Roz-
[4]
hovor se točí na několika místech kolem husitské otázky, dávaje
[5]
nám tušiti, jak tehdejší vzdělanci na ni nahliżeli.

[6]
Kacifstvo praví ke koncilu, Ze vasalové jeho učinili několik útoků
[7]
proti Pražanům, kteří jsou k heresi pevně připoutáni. O něco dále
[8]
se dovídáme, jakou ránu způsobil církvi odpad českého národa.
[9]
Církev s bolestí přiznává ztrátu dvou krásných růží: jednou byla
[10]
Francie, druhou česká koruna a otevřeně přiznává, proč: Tělo její
[11]
churaví, všude se o tom , a choroba jest taková, že matka se
[12]
zošklivěla vlastním dětem. K tomuto doznání se připojuje Francie,
[13]
naříkajíc nad vlastním úpadkem. Kacířstvo se při tom táže, zda
[14]
není proti nemoci léku. Francie odpovídá kladně s podotknutím,
[15]
že nebylo dosti dobré vůle, by choroba byla vyléčena a kromě
[16]
toho přiznává ještě jinou chybu. Francie a Praha, které byly očima
[17]
křesťanstva, nesmírně zpyšněly, pýcha stala se zdrojem mnoha ji-
[18]
ného zla a na konec i pádu. To praví s povzdechem: Kéž Bůh
[19]
napraví Pražany ! Herese na to vypočítává všecky slabosti lidské,
[20]
z nichž hledí pro sebe těžiti s podotknutím, že nemůže voliti mezi
[21]
Čechami a Francií. Odůvodnění toho podává hned na to slovy, ji-
[22]
miž navazuje na výtku Francie stran pustošení kostelů: Francie a
[23]
Cechy se v lecčems shodují a toto souručenství jest pomocí velmi
[24]
dobrou. Vděčně při tom vzpomíná Čechů, kteří vymohli bludařům
[25]
slyšení dokonce u samotného koncilu. Brzy nato počíná mluvití
[26]
reforma. Vymlouvá se na cirkev, nehot se chtěla líbiti všem a zatím
[27]
se nezalíbila nikomu. Touto honbou po lásce lidu zapomněla na
[28]
svůj ükol a tak i znemožnila dílo opravné. Zvláště jsou to Čechy
[29]
a Francie, jež reforem velmi potřebují. Oficielní církev se na to
[30]
brání ústy koncilu. Ze se nic neudělalo na poli reformním? Zdali
[31]
pak není dosti pouze to, že koncil přivedl do Basileje Čechy a
[32]
v jednání dospěl s nimi tak daleko, že i Bůh sám z toho ra-
[33]
dost? Vždyť po české heresi bude veta! Kacířstvo na to čile vpadá
[34]
do řeči s podotknutím, že Češi byli jeho největšími obránci, ani

[35]
dili do vefejnosti kromé jiného také toto: ,Quod scripturam contra commu-
[36]
nionem sub utraque specie isti doctores non habent, nec aliquas raciones
[37]
invincibiles, nisi quod consuetudinem ecclesie allegant dicentes, quod prius
[38]
in ecclesia primitiva observabatur, nec sciunt, quis deposuit nec quando, nec
[39]
ubi ...

[40]
1 Vydavatel, Kervyn de Leftenhove, klade toto versovani do let 1432—1433,
[41]
(Oeuvres de Georges Chastellain, VI, ńvod.) Jelikoż ve verši 42. mluví herese
[42]
o vrácení se poselstva z Čech do Basileje, tedy spadá sepsání asi do roku
[43]
1433.

[44]
43


Text viewFacsimile