EN | ES |

Facsimile Lines

Francouzská Hussitica

AuthorAugustin Neumann
Date1923
LanguageCzech

< Page >

[1]
3. Je-li dovoleno polapaného bludafe muéiti a popraviti, aby ne-
[2]
nakazil druhých, proč by nemohlo byti pripuSténo rozmlouvati
[3]
s ním o vécech víry, aby se obrátil a Zil? Bude-li církev zaned-
[4]
bávati pouéování kacífü, pak tim bude přispívati k jejich věčné
[5]
záhubě. Příznačný jest závěr tohoto článku: Plati-li to o vězněných,
[6]
pak tím spíše lze to říci o těch, kteří jsou na svobodě, neb jest
[7]
se obávati, aby za takových okolností nebyly jimi polapeny
[8]
církevní orgány!

[9]
To jsou asi hlavní důvody, jimiž anonym podporoval povolání
[10]
husitů do Basileje. Jak známo, byli husité skutečně pozváni, tak-
[11]
že traktát onen psán nadarmo nebyl.

[12]
Kromě listu Zikmundova, zajímal ještě jiný doklad francouzskou
[13]
veřejnost: táborský manifest. Byl patrně dosti rozšířen po Francii,
[14]
neb se s ním ve francouzských rukopisech několikrát potkáváme.
[15]
Jiným dokladem o jeho rozšíření jest traktát proti němu sepsaný
[16]
a v celé řadě francouzských rukopisů zachovaný. Kdo se ozval ve
[17]
Francii proti táborskému manifestu? Byl to Geoffroy, opat slavného
[18]
kláštera benediktinů v Lérins.1 Z úvodních slov poznáváme, že
[19]
manifest byl patrně rozšířen na pobřeží západní Francie do
[20]
Loire, neb opat z Lérins dostal jeho text od svého přítele Miku-
[21]
láše, kanovníka scholastica v Toursu.

[22]
Předně se z něho dovídáme o pohnutkách, jež opata přinutily
[23]
k sepsání repliky: Byla to neobyčejná odvaha, s jakou se husité
[24]
obraceli k celemu křesťanstvu. Nemohl jednoduše chápati, jak tak
[25]
mohli činiti právě ti lidé, kteří zničili tolik svatyň a kteří prolili
[26]
tolik křesťanské krve. Při tom tlumočí mínění o Češích ve Francii:
[27]
Hodnověrní lidé, kteří byli v Cechách, nám vypravují, že je to
[28]
barbarský národ, jehož mravy jsou velmi drsné. Zároveň odvo-
[29]
zuje jméno Boemus od latinského: boare Туан!

[30]
Po této zdvořilé předmluvě obrací se proti manifestu samému.

[31]
I, 125). V lednu 1432 legat Cesarini psal do Basileje, že Německo a Bur-
[32]
gundsko již konají vojenské přípravy proti husitüm. (U. d., ll, 112) Tuto
[33]
zprávu částečně potvrdil biskup z Nevers, jenž přišel ke koncilu jako posel
[34]
Filipa Dobrého, vévody burgundského. Prohlásil, že vévoda jest ochoten
[35]
osobně se súčastniti tažení proti husitům. (U, d., II, 340.) O návrzích daných
[36]
Filipovi k nové výpravě viz níže a příl. 42. Nebyla tedy církev nucena ka-
[37]
pitulovati ani po stránce vojenské.

[38]
! Byl mnichem kláštera sv. Martina u Toursu, doktorem církevního práva
[39]
a bakalářem bohosloví. Za svého pobytu v Rímě dostal od papeže Martina V.
[40]
opatství svého kláštera. Když se konvent proti tomu opřel, vyslala krá-
[41]
lovna sicilská vojsko, jeż donutilo mnichy k poddajnosti (1420). Opat Geoffroy
[42]
zastupoval Ludvíka IIL, krále sicilského na koncilu basilejském. Dostav od
[43]
Eugena IV. opatství St. Germain de Pres (v Paříži), soudil se o s jiným
[44]
pretendentem, ale mezi tím zemřel 1436 (Gallia Christiana, III, 1204—1205).

[45]
39


Text viewFacsimile