Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
14 1486.
dvorské vstoupil opravdu, určitě nevíme. O adressátu Bernhardu Adelmannovi a bratru
jeho Konradovi jsou zprávy, jichž jsme dosud mohli se dobrati, velmi kusé a nespolehlivé.
Pocházeli ze šlechtické rodiny Francké. Bernhard prý narodil se r. 1457 a studoval
v Heidelberku, kdež zapsán v matrice na r. 1472 (Veith, Geiger a Lier uvádějí, že v Tu-
binkách). Později odebral se na studie do Italie, kdež seznámil se s Bohuslavem. Byl ka-
novníkem napfed v Eichstádtu, potom (1498) také v Augsburku. Umřel r. 1523. Bratr jeho
Konrad byl jen o málo mladší, neboť již r. 1478 objevuje se v matrice Heidelberské (ne.
mohl se tudíž naroditi až r. 1466, jak Lier a Geiger udávají). Studoval také ve Ferraře
spolu s Bohuslavem i stal se také kanovníkem v Eichstádtu a Augsburku.
(Srovn. Veith. Bibliotheca Augustana, Alphab IL, Augustae Vind. 1756, potom Geiger
v Allgem. Deutsche Biographie, posléze Lier v Zeitschritt d. histor. Vereins für Schwaben
VIL, str. 86.)
13.
Bohuslav Konradu Adelmannovi.
(I486 — na sklonku.) Děkuje za přátelský dopis, jehož se nenadál, a kterak potěšen
jest zprávou o dosazení Oldřicha z Freundsberga na biskupský stolec Tridentský. Že bratr
Bernhard za příčinou studií filosofických vydal se do Gallie, pisatel lituje, ale nicméně po-
čínání to chválí. (Luc. 61.)
Conrado Adelmanno s. d. Redditae sunt mihi abs te literae plenae studii,
officii et tuae in me benevolentiae, guibus (ut tibi aperte fatear) varie affectus
sum. Iucundum enim erat cognoscere Hulrico meo dignum virtute sua locum
obtigisse; sed moleste tuli fratrem tuum, virum optimum et mei unice stu-
diosum, in Galliam secessisse, cuius ego lateri (quoniam nunquam alicuius
consuetudine et familiaritate aeque delectatus sum) semper haerere voluissem.
Neque tamen reprehendo consilium hominis, sed laudo et admiror gravitatem
et constantiam, quod nec deliciis abduci nec laboribus a studio sapientiae
deterreri potest, quandoquidem hoc tempore (nescio quo fato) virtutes cedant
voluptatibus et Epicuri schola verbis quidem ab omnibus gymnasiis explosa
sit, moribus autem passim probetur. Id cum fratri tuo admodum perniciosum
videretur, maluit virtutis gratia omnia experiri quam in patria per otium et
voluptatem diffluere. Neque dubitarem, si mihi ex animi arbitrio vivere liceret,
secum non Gallias solum sed etiam toto divisos orbe Britannos et ultimam
Thulen adire. Quamobrem vereor, ne huiusce modi profectionem suam dolere
invidi sit potius quam amici Solantur me etiam literae tuae, quibus mihi
omnem operam adeo liberaliter polliceris, ut me haec legentem nescio quis
stupor invaderet. Neque enim familiaritas, quae inter nos Ferrariae fuit, spem
mihi afferebat, ut me tanto abs te affectu complexum putarem. Itaque hanc
tuam erga me humanitatem mirifice probo et in pectus meum penitus admitto,
nempe qua me tibi perpetuo obnoxium reddidisti. Vale.
Zmíněný Oldřich z Freundsberga byval ve Ferrate spoluZákem Bohuslavovym, jak
vysvítá z listu 2, potom stal se kanovníkem v Augspurku (Mon. Boica 34), koneécné dne
30. září 14586 biskupem Tridentským (Gams, Series episc.). Odtud vyplývá vročení našeho
listu, z něhož dovídáme se také, že adressát studoval ve Ferraře současně s Bohuslavem.
Srovn. poznámku k listu předešlému.
