Facsimile Lines

946

Page

[1]	14 1486.
[2]	dvorské vstoupil opravdu, určitě nevíme. O adressátu Bernhardu Adelmannovi a bratru
[3]	jeho Konradovi jsou zprávy, jichž jsme dosud mohli se dobrati, velmi kusé a nespolehlivé.
[4]	Pocházeli ze šlechtické rodiny Francké. Bernhard prý narodil se r. 1457 a studoval
[5]	v Heidelberku, kdež zapsán v matrice na r. 1472 (Veith, Geiger a Lier uvádějí, že v Tu-
[6]	binkách). Později odebral se na studie do Italie, kdež seznámil se s Bohuslavem. Byl ka-
[7]	novníkem napfed v Eichstádtu, potom (1498) také v Augsburku. Umřel r. 1523. Bratr jeho
[8]	Konrad byl jen o málo mladší, neboť již r. 1478 objevuje se v matrice Heidelberské (ne.
[9]	mohl se tudíž naroditi až r. 1466, jak Lier a Geiger udávají). Studoval také ve Ferraře
[10]	spolu s Bohuslavem i stal se také kanovníkem v Eichstádtu a Augsburku.
[11]	(Srovn. Veith. Bibliotheca Augustana, Alphab IL, Augustae Vind. 1756, potom Geiger
[12]	v Allgem. Deutsche Biographie, posléze Lier v Zeitschritt d. histor. Vereins für Schwaben
[13]	VIL, str. 86.)
[14]	13.
[15]	Bohuslav Konradu Adelmannovi.
[16]	(I486 — na sklonku.) Děkuje za přátelský dopis, jehož se nenadál, a kterak potěšen
[17]	jest zprávou o dosazení Oldřicha z Freundsberga na biskupský stolec Tridentský. Že bratr
[18]	Bernhard za příčinou studií filosofických vydal se do Gallie, pisatel lituje, ale nicméně po-
[19]	čínání to chválí. (Luc. 61.)
[20]	Conrado Adelmanno s. d. Redditae sunt mihi abs te literae plenae studii,
[21]	officii et tuae in me benevolentiae, guibus (ut tibi aperte fatear) varie affectus
[22]	sum. Iucundum enim erat cognoscere Hulrico meo dignum virtute sua locum
[23]	obtigisse; sed moleste tuli fratrem tuum, virum optimum et mei unice stu-
[24]	diosum, in Galliam secessisse, cuius ego lateri (quoniam nunquam alicuius
[25]	consuetudine et familiaritate aeque delectatus sum) semper haerere voluissem.
[26]	Neque tamen reprehendo consilium hominis, sed laudo et admiror gravitatem
[27]	et constantiam, quod nec deliciis abduci nec laboribus a studio sapientiae
[28]	deterreri potest, quandoquidem hoc tempore (nescio quo fato) virtutes cedant
[29]	voluptatibus et Epicuri schola verbis quidem ab omnibus gymnasiis explosa
[30]	sit, moribus autem passim probetur. Id cum fratri tuo admodum perniciosum
[31]	videretur, maluit virtutis gratia omnia experiri quam in patria per otium et
[32]	voluptatem diffluere. Neque dubitarem, si mihi ex animi arbitrio vivere liceret,
[33]	secum non Gallias solum sed etiam toto divisos orbe Britannos et ultimam
[34]	Thulen adire. Quamobrem vereor, ne huiusce modi profectionem suam dolere
[35]	invidi sit potius quam amici Solantur me etiam literae tuae, quibus mihi
[36]	omnem operam adeo liberaliter polliceris, ut me haec legentem nescio quis
[37]	stupor invaderet. Neque enim familiaritas, quae inter nos Ferrariae fuit, spem
[38]	mihi afferebat, ut me tanto abs te affectu complexum putarem. Itaque hanc
[39]	tuam erga me humanitatem mirifice probo et in pectus meum penitus admitto,
[40]	nempe qua me tibi perpetuo obnoxium reddidisti. Vale.
[41]	Zmíněný Oldřich z Freundsberga byval ve Ferrate spoluZákem Bohuslavovym, jak
[42]	vysvítá z listu 2, potom stal se kanovníkem v Augspurku (Mon. Boica 34), koneécné dne
[43]	30. září 14586 biskupem Tridentským (Gams, Series episc.). Odtud vyplývá vročení našeho
[44]	listu, z něhož dovídáme se také, že adressát studoval ve Ferraře současně s Bohuslavem.
[45]	Srovn. poznámku k listu předešlému.

Text view • Facsimile