941
941
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
XIX
s wy :
neváhám nic pokládati za pravdu, že se zbytky tyto řečí svou jen asi tak mají
k RK jako uměle a krásně, ale více dle fantasie nežli dle skutečnosti udělaná
květina ku přirozené. Zcela přirozenou však je jen řeč lyrických písní téhož
rukopisu, v epických naproti tomu objevuje se ona již i víc anebo méně pě-
stovanou a sice uměním, nadšeným vznešeností přírody nad výmysly i sebe
bujnější fantasie.
Každé podobenství kulhá. Proto sotva bude zbytkem, oznámím-li již
i tu poněkud určitěji mínění své nejen o řeči než i o duchu veškeré té poesie
staročeské, jejímžto nejkrásnějším plodem jsou právě rýmované Alexandreidy,
známé nám jen po těchto zbytcích. Ale i jazyk a duch těch objevují se dosti
zřetedlně velmi podobnými německým vrstevníkům svým, které nejznameni-
tější ze všech dosavadních historiků literatury německé, (G. G. Gervinus, ná-
sledujicimi slovy **) líčí: Das flaue Wohlgefallen an den schalsten Stoffen der
Arthurmáhrchen untergrub in der kürzesten Zeit allen gesunden und kerni-
gen Geschmack; der Minnegesang der Troubadours pfropfte auf das heimisch-
deutsche Naturlied des Volks ein unvertrügliches Reiss von romanischem Con-
ceptenstil und ainatorischer Sophistik; die vollendete Technicalität, die nach
franzôsischen Vorbildern fortan das Grundgesetz der hôfischen Dichtung ward,
gewann ein schädliches Übergewicht über Geist und Stoff der Dichtung; die
Sprache selbst ward in dem Augenblick, da sie sich ihrer mundartlichen Be-
sonderheiten zu Gunsten einer gemeinsamen Schriftsprache abthat, von einem
neuen Verderbniss heimgesucht: eine Menge fremder Ausdrücke ging in die
Arbeiten der oft sehr sprachunkundigen deutschen Übersetzer über; auf so
vielen eingetragenen Gegenständen und Bräuchen hafteten die freinden Be-
nennungen; französische Wörter und Sätze gingen in die Dichtungen gerade
unserer besten Poeten, in Scherz oder Ernst gebraucht, als Schmuck oder
Entstellung über. Schon dies allein war genug, den Werken der neuen hö-
fischen Kunst eine tief eingreifende und volksthümliche Wirkung und Be-
deutung von vorn herein abzuschneiden: im grossen Ganzen war sie ihnen
durch ihren ausschliesslichen Bezug auf die Eine ritterliche Kaste benommen.
K té pak neomylně náležel aspoň původce Alexandreidy SV. Ačkoli se
totiž odjinud velice podobá pravdě, že nevládl velikým jměním, znevažuje
přece chlapy příliš ve v. 204—248. Sotva mu tedy ublížím, domnívaje se již
i proto o něm, že nesmýšlel ani o chlapské čili obecné češtině příznivěji než
Nejedlý, ačkoliv ten ani nebyl šlechtického rodu. Jsou však i jiné důkazy
nedbalosti právě vytčené nejen ve zbytku SV než i v ostatních.
Míním přede vším více patrných germanismů, na př. jakým je mieti za to
ve v. 1226 a 2420 SV; v 59 a 477 JH, proti čemu viz str. 158—161 Brusu
mého; proti na svú ruku ve v. 1639 SV a potomku jeho na svou pěsť
13) Těch a důkazů chvály právě předešlé dočísti se možno již i na str 86 a 87 Brusu
mého a v Osvětě p. Vlčkově 1872 r. na str. 624—628.
*
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile