[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
neváhám nic pokládati za pravdu, že se zbytky tyto řečí svou jen asi tak mají
|
---|
[4] |
k RK jako uměle a krásně, ale více dle fantasie nežli dle skutečnosti udělaná
|
---|
[5] |
květina ku přirozené. Zcela přirozenou však je jen řeč lyrických písní téhož
|
---|
[6] |
rukopisu, v epických naproti tomu objevuje se ona již i víc anebo méně pě-
|
---|
[7] |
stovanou a sice uměním, nadšeným vznešeností přírody nad výmysly i sebe
|
---|
[8] |
|
---|
[9] |
Každé podobenství kulhá. Proto sotva bude zbytkem, oznámím-li již
|
---|
[10] |
i tu poněkud určitěji mínění své nejen o řeči než i o duchu veškeré té poesie
|
---|
[11] |
staročeské, jejímžto nejkrásnějším plodem jsou právě rýmované Alexandreidy,
|
---|
[12] |
známé nám jen po těchto zbytcích. Ale i jazyk a duch těch objevují se dosti
|
---|
[13] |
zřetedlně velmi podobnými německým vrstevníkům svým, které nejznameni-
|
---|
[14] |
tější ze všech dosavadních historiků literatury německé, (G. G. Gervinus, ná-
|
---|
[15] |
sledujicimi slovy **) líčí: Das flaue Wohlgefallen an den schalsten Stoffen der
|
---|
[16] |
Arthurmáhrchen untergrub in der kürzesten Zeit allen gesunden und kerni-
|
---|
[17] |
gen Geschmack; der Minnegesang der Troubadours pfropfte auf das heimisch-
|
---|
[18] |
deutsche Naturlied des Volks ein unvertrügliches Reiss von romanischem Con-
|
---|
[19] |
ceptenstil und ainatorischer Sophistik; die vollendete Technicalität, die nach
|
---|
[20] |
franzôsischen Vorbildern fortan das Grundgesetz der hôfischen Dichtung ward,
|
---|
[21] |
gewann ein schädliches Übergewicht über Geist und Stoff der Dichtung; die
|
---|
[22] |
Sprache selbst ward in dem Augenblick, da sie sich ihrer mundartlichen Be-
|
---|
[23] |
sonderheiten zu Gunsten einer gemeinsamen Schriftsprache abthat, von einem
|
---|
[24] |
neuen Verderbniss heimgesucht: eine Menge fremder Ausdrücke ging in die
|
---|
[25] |
Arbeiten der oft sehr sprachunkundigen deutschen Übersetzer über; auf so
|
---|
[26] |
vielen eingetragenen Gegenständen und Bräuchen hafteten die freinden Be-
|
---|
[27] |
nennungen; französische Wörter und Sätze gingen in die Dichtungen gerade
|
---|
[28] |
unserer besten Poeten, in Scherz oder Ernst gebraucht, als Schmuck oder
|
---|
[29] |
Entstellung über. Schon dies allein war genug, den Werken der neuen hö-
|
---|
[30] |
fischen Kunst eine tief eingreifende und volksthümliche Wirkung und Be-
|
---|
[31] |
deutung von vorn herein abzuschneiden: im grossen Ganzen war sie ihnen
|
---|
[32] |
durch ihren ausschliesslichen Bezug auf die Eine ritterliche Kaste benommen.
|
---|
[33] |
K té pak neomylně náležel aspoň původce Alexandreidy SV. Ačkoli se
|
---|
[34] |
totiž odjinud velice podobá pravdě, že nevládl velikým jměním, znevažuje
|
---|
[35] |
přece chlapy příliš ve v. 204—248. Sotva mu tedy ublížím, domnívaje se již
|
---|
[36] |
i proto o něm, že nesmýšlel ani o chlapské čili obecné češtině příznivěji než
|
---|
[37] |
Nejedlý, ačkoliv ten ani nebyl šlechtického rodu. Jsou však i jiné důkazy
|
---|
[38] |
nedbalosti právě vytčené nejen ve zbytku SV než i v ostatních.
|
---|
[39] |
Míním přede vším více patrných germanismů, na př. jakým je mieti za to
|
---|
[40] |
ve v. 1226 a 2420 SV; v 59 a 477 JH, proti čemu viz str. 158—161 Brusu
|
---|
[41] |
mého; proti na svú ruku ve v. 1639 SV a potomku jeho na svou pěsť
|
---|
[42] |
13) Těch a důkazů chvály právě předešlé dočísti se možno již i na str 86 a 87 Brusu
|
---|
[43] |
mého a v Osvětě p. Vlčkově 1872 r. na str. 624—628.
|
---|
[44] |
*
|
---|