Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
62
40 gims bie woz zdielan bohatye
powffiech ztranach obapoli
2* yaks ogyemi tako koly
ale podrahem kameny
dal zie bie wtakem znameny
1akos wte vprawie bylo
s se gho moczi nícz nezbylo
nadwozem pak wzletnu zparu
prothy zlunechznemu waru
orliczie bye powiffena
ges bie chitrzie wimffflena
10 aby podnu horkozt ztydla
a ta gmielle zlata krzidla
owozie pak bez odenfe
geho blizne przirozenye
dwieztie funoff wiborney(ífich
15 zwu fflechtu przirozeneyffich
biechu mu przizluhuyucze
obychzenye przinem zucze
zpozlufzenztwím [zthy nemale
wkomornylztwie zweho krale
зо {у wífdy bydhlí przidworzie
mayucz pechzu okomorzie
awífak naprzied prziedewffiemf
knyezieczímí yuno[fiemí
diechu zpolu yako ztlupem
#5 dirsiecze zie zwim zaztupem
dwadczieczi czizuczow ponye
kaffdy vzweho komonye
zdrahotu przieliff nemalu
zwim odyenym yzwim fchzitem
so ypak prziedrahim kurfzitem
wiprawiw zie naprziechału
athy wifi byli rytyerzf
tyech komonztwo podkropierzí
bez pozlathy poluzene
ss kopie magie neruzene
barbu od czínobra wzatu
ale wlaztnye rudu zlatu
geffchzes wiecze kromfe toho
luda zeho neb onoho
4) nyeczo malem zproztneyf[lieho
míegieffe luda pieffieho
ZBYTEK
jímz bé vóz sdélán bohaté
po všech stranách oba poly,
2° jakž ojemi tako koly,
alé po drahém kamení
85 dal sé bë v takém znamení,
jakož v té úpravě bylo,
že j'ho moci nic nezbylo.
Nad vozem pak vz letni zparu
proti slunečnému varu
so orlice bě povýšena,
jeż bè chytré vymyšléna,
aby pod (h)ü horkost stydla,
a ta jmiese zlatá krídla.
O vozé pak bez od(é)nie
s jeho blizn(i)e prirozenie,
dvě sté junos vyborn(é)jsich,
svi Sléchtü prirozen(é)jsich,
biechu mu prisluhujice,
obyte(j)né pri n(é)m süce
100 8 poslusenstvim cti nemalé
v komornictvé svého králé.
Ti vżdy bydlili pri dvore,
majúc péču o komorě.
A v&ak na préd préde v&emi
i5 knieZecfmi junosemi
(j)diechu spolu jako stlipem,
držiece s(e) svým zástupem
dvacieci cisúcov poně,
každý u svého komoně,
uo S drahotú prieliš nemalú
vypraviv sé na préch(v)alu
svým oděním i svým ščítem
i pak pródrahym kursitem.
A ti vši byli rytieri,
us téch komonstvo pod kropieri
bez pozlaty polúzené,
kopie maje neruzené
barbú od cinobra vzatú,
alé vlastné rudü zlatú.
120 Ješčež viece kromě toho
luda sěho neb onoho
něco málem sprostn(é)jsieho
mějéše luda pěšieho,