936

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

XXVII

Tu sluší ještě připomenouti, že mnoho důvodů vede k tomu, před- pokládati mezi originalem (*O) řadu přepisů (P, P, P, .. .), jejichž ně- kolikátým reflexem jest rukopis (R) nynější; poněvadž však — pro velikou nedbalost písaře našeho kodexu — bezpečně tohoto mínění, velmi pravděpodobného, dokázati nelze, úvaha následující hledí jen ke dvěma textům O a R.

Text náš R jest naproti textu původnímu O měněn úmyslně; s úmyslem opravovati, bez textu latinského. To částečně bylo vyloženo již shora, při výkladu o chybách opisovačských, leč několik příkladů možno ještě uvésti: O měl »že ty máje dospievají< a R (20) z toho udělal: »že ty mají dospievati;« O mél: »téch üfad bie&e« a R píše »/ekdy úřad biese« (fol. 22* »harum officium«); prebyvají se Saraceny« prelozil správně O a R z toho udělal (29) »ptebyvají sZ Saracenové; »a zvlásté Saraceny« napsal O a nyní čteme v R (108): »a zvlásté s /arcemi« atd., vesmés nesmyslné a vesměs vinou této korrigovací manie. Důležité pro náš účel jsou z této legie omylů zvláště tyto. Fol. 9* přeložil O lat. »duas tabulas aureas« správné »dvé dscé zlatie«: z toho udélal R »dve sce zlatych« (200 zl); R tu patrné pise tvar dialekticky »sc2« (m. s/2); není arci jisto, rozumí-li mu. Naproti tomu na fol. 44* mél O tvar patrně dialekticky »záds2« (jak už upozornil Gebauer v Lfil. 1887, 359), z néhoz R neporozuméním udélal »radéjí«; tu tedy tvar dialektický je prokázán již pro předlohu. Podobně fol. 103 psal již O: »viece pravici [= praviti] nebudu« a R udélal z toho: »viece praviece nebudu«, zde domnélé participium nahradil jinym, obvy- klejším. Prvý doklad (-rddsč radějie-) ukazuje, že vyhýbal se původce textu R provincialismům, druhý ukazuje, že jazyk textu O obnovuje; opisovatel tedy normalisoval. Toho jest potřebí dovoditi ještě podrobněji.

Normalisování — t. j. nahrazování tvarü dialektickych normálnfmi tvary západoceskymi — jeví se na př. u tvarü s -Z/- nebo -/2-. V dialektu, jímž bylo psáno O, patrně za -ZZ- a -/2- vyslovováno -ci- a -c&- (toho ükazu v novém nářečí letovickém není; v. Bartoš, Dialekt. II. 105) a tak náš opisovaé opsal: »kdyZ procíc/chu« fol. 23, »pláceny« fol. 95* »cheí küpiti« 114 (patrně m. chí; výklad ze cAcí, srovn. Gb. Hist. Mluvn. III. 2. 203, není nutny), »rycítuov« 52*, svíceziti (pravidelné) atd. Casto však již do- sazoval místo -cz- -ce- éeské -4- -/2-; vedle sviceziti tu a tam je svi/éziti ; někde dosadil jen na polovic : vráticz 5, sprosticz 10 atd., někde i graficky toto normalisování naznačil: w fwietcze (O svècé, R chtěl míti svězě) atd. A často pak dosadil / za c na místech nepravych: na polovici cesty gra- fické se zastavil fol. 40 ptacztie (= ptáci ; O měl „ptácie'; R pokládaje za dialekt., chtěl míti ,ptátč“ ale úmyslu nedokončil), ale na jiných místech úmysl provedl. Věda, že inf. končí se na -£: a že písař O píše sprosticz atd., opravil podle toho i ,zawrzi* 9%, ,striesz (Casto: 53, 58* atd.), arci mylně m. -cé; věda, ze písař O píše m. chż7ece chczece (fol. 83*), opravil dle toho i ,nech#ie korunu‘ (fol. 52* m. neckce) ,chziem nadélati' (fol. 91 m. -ceém), arci mylně ; a podobně opravil koncovku -ce u adv. w blieztic