EN | ES |

Facsimile Lines

936


< Page >

[1]
XXVII

[2]
Tu sluší ještě připomenouti, že mnoho důvodů vede k tomu, před-
[3]
pokládati mezi originalem (*O) řadu přepisů (P, P, P, .. .), jejichž -
[4]
kolikátým reflexem jest rukopis (R) nynější; poněvadž však pro velikou
[5]
nedbalost písaře našeho kodexu bezpečně tohoto mínění, velmi
[6]
pravděpodobného, dokázati nelze, úvaha následující hledí jen ke dvěma
[7]
textům O a R.

[8]
Text náš R jest naproti textu původnímu O měněn úmyslně;
[9]
s úmyslem opravovati, bez textu latinského. To částečně bylo vyloženo již
[10]
shora, při výkladu o chybách opisovačských, leč několik příkladů možno
[11]
ještě uvésti: O měl »že ty máje dospievají< a R (20) z toho udělal: »že
[12]
ty mají dospievati;« O mél: »téch üfad bie&e« a R píše »/ekdy úřad biese«
[13]
(fol. 22* »harum officium«); prebyvají se Saraceny« prelozil správně O a R
[14]
z toho udělal (29) »ptebyvají sZ Saracenové; »a zvlásté Saraceny« napsal
[15]
O a nyní čteme v R (108): »a zvlásté s /arcemi« atd., vesmés nesmyslné
[16]
a vesměs vinou této korrigovací manie. Důležité pro náš účel jsou z této
[17]
legie omylů zvláště tyto. Fol. 9* přeložil O lat. »duas tabulas aureas«
[18]
správné »dvé dscé zlatie«: z toho udélal R »dve sce zlatych« (200 zl);
[19]
R tu patrné pise tvar dialekticky »sc2« (m. s/2); není arci jisto, rozumí-li
[20]
mu. Naproti tomu na fol. 44* mél O tvar patrně dialekticky »záds2« (jak
[21]
upozornil Gebauer v Lfil. 1887, 359), z néhoz R neporozuméním udélal
[22]
»radéjí«; tu tedy tvar dialektický je prokázán již pro předlohu. Podobně
[23]
fol. 103 psal již O: »viece pravici [= praviti] nebudu« a R udélal z toho:
[24]
»viece praviece nebudu«, zde domnélé participium nahradil jinym, obvy-
[25]
klejším. Prvý doklad (-rddsč radějie-) ukazuje, že vyhýbal se původce
[26]
textu R provincialismům, druhý ukazuje, že jazyk textu O obnovuje;
[27]
opisovatel tedy normalisoval. Toho jest potřebí dovoditi ještě podrobněji.

[28]
Normalisování t. j. nahrazování tvarü dialektickych normálnfmi
[29]
tvary západoceskymi jeví se na . u tvarü s -Z/- nebo -/2-. V dialektu,
[30]
jímž bylo psáno O, patrně za -ZZ- a -/2- vyslovováno -ci- a -c&- (toho ükazu
[31]
v novém nářečí letovickém není; v. Bartoš, Dialekt. II. 105) a tak náš
[32]
opisovaé opsal: »kdyZ procíc/chu« fol. 23, »pláceny« fol. 95* »cheí küpiti«
[33]
114 (patrně m. chí; výklad ze cAcí, srovn. Gb. Hist. Mluvn. III. 2. 203,
[34]
není nutny), »rycítuov« 52*, svíceziti (pravidelné) atd. Casto však již do-
[35]
sazoval místo -cz- -ce- éeské -4- -/2-; vedle sviceziti tu a tam je svi/éziti ;
[36]
někde dosadil jen na polovic : vráticz 5, sprosticz 10 atd., někde i graficky
[37]
toto normalisování naznačil: w fwietcze (O svècé, R chtěl míti svězě) atd.
[38]
A často pak dosadil / za c na místech nepravych: na polovici cesty gra-
[39]
fické se zastavil fol. 40 ptacztie (= ptáci ; O měl ptácie'; R pokládaje za
[40]
dialekt., chtěl míti ,ptátč ale úmyslu nedokončil), ale na jiných místech
[41]
úmysl provedl. Věda, že inf. končí se na -£: a že písař O píše sprosticz
[42]
atd., opravil podle toho i ,zawrzi* 9%, ,striesz (Casto: 53, 58* atd.), arci
[43]
mylně m. -; věda, ze písař O píše m. chż7ece chczece (fol. 83*), opravil
[44]
dle toho i ,nech#ie korunu (fol. 52* m. neckce) ,chziem nadélati' (fol. 91
[45]
m. -ceém), arci mylně ; a podobně opravil koncovku -ce u adv. w blieztic


Text viewFacsimile