Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
XX
Explicit liber domini Marci pauli de veneciis De consuetudinibus et con-
dicionibus orientalium regionum.
Srovnání rukopisu G, 28 (— P?) s českým překladem potvrzuje pře-
devším, že nebyl tento latinský text předlohou překladateli českému. Okolnost
tato vyšetřuje se již z důvodů vnějších. Především nemá tento rukopis
nadpisů kapitol jednotlivých, které vyskytují se v českém překladě sou-
hlasně s jinými pipinianskými rukopisy. Za prologem schází výčet kapitol
I knihy, kapitola I, 14 schází na místě svém, kapitola I, 41 schází a ná-
sleduje po I, 40 ihned I, 42. Závažny jsou i vnitřní důvody, zejména
okolnost, že latinský tento text, zejména v třetí knize, celé věty svého prvo-
pisu opomíjí, český překladatel ale věty ty přeložil a do svého textu pojal.
Než ani rukopis G, 21 (= P") neni lze za pfedlohu českého překla-
datele prohlašovati. I v tomto rukopise jest jiný pořádek kapitol než
v textu českém. Kapitola dvacátá nadepsána v něm De ciuitate Corniam
ale v českém překladě i v jiných rukopisích pipiniánských zní nadpis
tento O mieftu yafdy, De Ciuitate Lasdi. Nad to ukazuje podrobné srov-
návání textu tohoto s českým při vší vnitřní příbuznosti odchylky velmi
značné.
Jiný pipiniánský rukopis v českých zemích zachován není, srovná-
váním však vzájemným rukopisů dochovaných nabýváme přesvědčení, že
podkladem českého textu byl rukopis, na němž spočívá i rukopis Vídeňský
i P! i neznámý nyní rukopis, dle něhož vydán L.
Kdo byl českým překladatelem textu Pipinova, jest naprosto ne-
známo, ale z poznatků jazykových sluší usuzovati, že zdělán byl český
překlad před koncem XIV století. Překládán byl spis Markův na Moravě,
jakož projevují velice hojné moravismy, sebrané částečně 3. Jirečkem,
Časopis Českého Musea 1877, 106 sid. Dle přípisku na konci nynějšího
textu učiněného byl i tento text na Moravě v Letovicích přepisován a sice
písařem vycvičeným, jehož ruka projevuje charakteristickými znaky dobu
krále Jiří z Poděbrad.
Osudy rukopisu od jeho zdělání až do té chvíle, kdy se ocitl
v rukou Hankových, výše byly vyloženy. Ze dvou přípisův in margine,
psaných spůsobem století XVI (na str. 31* cte se »Bude-lj wûle Bozi, ftane
fe. Petr Paczak z Waczlawicze, na str. 32 » Vprzimnoft czifta cznoft, A kdo
miluge Sprawedlnost ten trwa na wiecznoft. B. z Hodiegowa<), lze se ně-
kterych majitelii kodiku dovtipovati.
Vydán český překlad dotud nebyl; toliko vybrané částky uveřejnil
K. J. Erben ve Výboru z literatury české II, 545—572.
Titul jest ztracen, ale na str. 4* do textu pojat, i zněl původně Marka
Pavlova s Benátek knihy o divných věcech vlastí na vschod slunečních, ve
shodě s nadpisem překladu Pipinova Marchi pauli de Veneciis de cofue-
tudinib3 et codicionib3 orientaliu Regionum.
