Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
XIII
předmluvy, jest ve tří knihy rozdělen, každá kniha má přes 60 kapitol
a vzadu je psáno: dokonał sem s čozie pomoczi knyhi tyto genz sloww
Milion Markussowy z Benaiek Genz sprwu tyto wieczi popsal o obyczegich
a 0 polozeni kragin na wzchod sluncze Asu dokonany apsaní na Lethowiczich
w sobotu po swate Markaretie.
Léta vynechal; při tom je na tom samém papíře od té ruky Jan Man-
dyvil a zdá se, že jest mnohem pěkněji psán než v rukopisu A... Náš
sprostý lid Mandyvila nejradše čte, a já myslím, že by Milion Markušov
mnohem radše četl, proto že popisuje také mnoho podivného, a jsouli to
lží, nejsou aspoň tak makavé jako v onom, jedna kapitola je tam o ruskej
vlasti, to nic nelže.« Privázán jest k němu překlad cestopisu Mandevillova,
touž rukou psaný a s týmiž i znaky písařskými. Ruka písaře projevuje
dobu kol r. 1460—1470, avšak přípisky na konci i překladu Markova
i Mandevillova zřejmě osvědčují, že zachoval se v textu musejním toliko
opis staršího českého překladu. Pohříchu není zachován rukopis celý; ztra-
cenyť jsou listy 1, 2, 12, 13, 24, 25 a 60 z původních 126 listů.
Psán pak jest překlad český na tuhém papíru, v němž vytištěno jest
stálé znamení: terč na sloupku spočívající, konec sloupku zabíhá do terče
a zakončuje se vodorovnou přímkou, z jejíchž konců souměrně dva hranoly
se zdvihají. Každý ze 126 listů má 21 ©" zdéli, 145 zäfti. Text jest
ozdobně zarámcován linkami jednoduchými, řádky pak linkami od sebe
oddéleny. Popsaná strana má zdéli 1675 ^", zàíti 10 ^". Iniciálky jsou pro-
vedeny vkusně a mnohdy i ve velikých rozměrech, zejména 7, 7, Z, K, B
a v některých případech i A Obyčejně psána iniciálka o dvou řádcích,
ozdoby mnohdy zabírají až i polovici délky popsané stránky. Listy jsou
číslovány běžně ciframi arabskými. Nepopsaný okraj má zšíři nahoře 2 ”,
dole 2:5 “", na vnější podélné straně 3 “*. Písmo zřídka přebíhá přes
okraj, čte se velmi dobře a jest stejně bedlivé. Počet řádek na stránce
není stejný, někde toliko 24, někde i 30.
V úvodu praví neznámý překladatel: >A protož v překládání jich
práci jsem přijal (s) bezpečnějším svědomím k utěšení těch, ktož v nich
čísti budú, a chvále pána Jezu Krista, všech věcí vidomých i nevidomých
stvořitele . .. A tak sě dokonává předmluva z latinsků (!) česky přeložená
(3).« Vidno z toho, že český preklad zdělán byl s textu latinského, což
ostatně i jinak vyšetřovati lze, nebo na mnohých místech překladatel české
významy latinským zněním doplňuje. Že pak pořízen byl z textu Pipinova,
zřejmo jest z těchto důvodů: Jakkoli ve všem neshoduje se znění českého
překladu s latinským textem Pipinovým, přece zachovány jsou v něm pod-
statné jeho znaky, rozdělení ve trojí knihy, Pipinova předmluva, v zásadě
shodný počet hlav v jednotlivých knihách, shoda nadpisů jednotlivých hlav
a souhlasné znění jmen osobních i místních.
Český překladatel na místech mnohých i textu ukrâtil. Na str. 512,
kdež počíná se druhá kniha, po slovích »Počínají sě knihy druhé o moci
a velebnosti Kublajových krále tatarského« vynechán jest úplný výčet hlav
