[1] |
|
---|
[2] |
předmluvy, jest ve tří knihy rozdělen, každá kniha má přes 60 kapitol
|
---|
[3] |
a vzadu je psáno: dokonał sem s čozie pomoczi knyhi tyto genz sloww
|
---|
[4] |
Milion Markussowy z Benaiek Genz sprwu tyto wieczi popsal o obyczegich
|
---|
[5] |
a 0 polozeni kragin na wzchod sluncze Asu dokonany apsaní na Lethowiczich
|
---|
[6] |
w sobotu po swate Markaretie.
|
---|
[7] |
Léta vynechal; při tom je na tom samém papíře od té ruky Jan Man-
|
---|
[8] |
dyvil a zdá se, že jest mnohem pěkněji psán než v rukopisu A... Náš
|
---|
[9] |
sprostý lid Mandyvila nejradše čte, a já myslím, že by Milion Markušov
|
---|
[10] |
mnohem radše četl, proto že popisuje také mnoho podivného, a jsouli to
|
---|
[11] |
lží, nejsou aspoň tak makavé jako v onom, jedna kapitola je tam o ruskej
|
---|
[12] |
vlasti, to nic nelže.« Privázán jest k němu překlad cestopisu Mandevillova,
|
---|
[13] |
touž rukou psaný a s týmiž i znaky písařskými. Ruka písaře projevuje
|
---|
[14] |
dobu kol r. 1460—1470, avšak přípisky na konci i překladu Markova
|
---|
[15] |
i Mandevillova zřejmě osvědčují, že zachoval se v textu musejním toliko
|
---|
[16] |
opis staršího českého překladu. Pohříchu není zachován rukopis celý; ztra-
|
---|
[17] |
cenyť jsou listy 1, 2, 12, 13, 24, 25 a 60 z původních 126 listů.
|
---|
[18] |
Psán pak jest překlad český na tuhém papíru, v němž vytištěno jest
|
---|
[19] |
stálé znamení: terč na sloupku spočívající, konec sloupku zabíhá do terče
|
---|
[20] |
a zakončuje se vodorovnou přímkou, z jejíchž konců souměrně dva hranoly
|
---|
[21] |
se zdvihají. Každý ze 126 listů má 21 ©" zdéli, 145 zäfti. Text jest
|
---|
[22] |
ozdobně zarámcován linkami jednoduchými, řádky pak linkami od sebe
|
---|
[23] |
oddéleny. Popsaná strana má zdéli 1675 ^", zàíti 10 ^". Iniciálky jsou pro-
|
---|
[24] |
vedeny vkusně a mnohdy i ve velikých rozměrech, zejména 7, 7, Z, K, B
|
---|
[25] |
a v některých případech i A Obyčejně psána iniciálka o dvou řádcích,
|
---|
[26] |
ozdoby mnohdy zabírají až i polovici délky popsané stránky. Listy jsou
|
---|
[27] |
číslovány běžně ciframi arabskými. Nepopsaný okraj má zšíři nahoře 2 ”,
|
---|
[28] |
dole 2:5 “", na vnější podélné straně 3 “*. Písmo zřídka přebíhá přes
|
---|
[29] |
okraj, čte se velmi dobře a jest stejně bedlivé. Počet řádek na stránce
|
---|
[30] |
není stejný, někde toliko 24, někde i 30.
|
---|
[31] |
V úvodu praví neznámý překladatel: >A protož v překládání jich
|
---|
[32] |
práci jsem přijal (s) bezpečnějším svědomím k utěšení těch, ktož v nich
|
---|
[33] |
čísti budú, a chvále pána Jezu Krista, všech věcí vidomých i nevidomých
|
---|
[34] |
stvořitele . .. A tak sě dokonává předmluva z latinsků (!) česky přeložená
|
---|
[35] |
(3).« Vidno z toho, že český preklad zdělán byl s textu latinského, což
|
---|
[36] |
ostatně i jinak vyšetřovati lze, nebo na mnohých místech překladatel české
|
---|
[37] |
významy latinským zněním doplňuje. Že pak pořízen byl z textu Pipinova,
|
---|
[38] |
zřejmo jest z těchto důvodů: Jakkoli ve všem neshoduje se znění českého
|
---|
[39] |
překladu s latinským textem Pipinovým, přece zachovány jsou v něm pod-
|
---|
[40] |
statné jeho znaky, rozdělení ve trojí knihy, Pipinova předmluva, v zásadě
|
---|
[41] |
shodný počet hlav v jednotlivých knihách, shoda nadpisů jednotlivých hlav
|
---|
[42] |
a souhlasné znění jmen osobních i místních.
|
---|
[43] |
Český překladatel na místech mnohých i textu ukrâtil. Na str. 512,
|
---|
[44] |
kdež počíná se druhá kniha, po slovích »Počínají sě knihy druhé o moci
|
---|
[45] |
a velebnosti Kublajových krále tatarského« vynechán jest úplný výčet hlav
|
---|