Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
zaranie — zästola.
zaranie adv. — demane 2357 zaranie
(rým zvanic) aid. Srovn. ráno
<arazenie v. zarezanie
zéïé f. — impressio 163 zarzie ABCEG
(rým zořčé) — Boh. 41 — Wiesenb. 27
= Мат. А 24У ша.
— aurora v. zofé
zdrópa? f. — geca 828 zarziepa „ignola
hecba''. Kott čte zatiepa.
zafezánie nt. — mactacio 1590 zarzye-
zanye (B: A zarazenye omylem; vyın
ziezanie) — Veleś. afd.
züfezati v. zafezánie
září v. zářij
zářij m. = september 81 zarzyg (B: A
zarig) = Boh. 37 (var. zarzwy dial.)
Mam. A 38Y — Wiesenb. 20 afd., ni.
zafi. V Nomencl. 62Y october zarzigen
vzniklo chybným opisem z Bohemdie.
zafieba v. záXépa
zdrod v. zaroda
zdroda f. — centra (pvo vers, in. centrum)
219 zaroda AB = Boh. 127 (var. zarod
dial) = Wiesb. 662 = VeleS. = Lact.
E IVa aid. závoděta v. zarodietli
zarodietli?: embryo Astronom. 83 glossa
zarodyetli (M : L zarodyeteli), je glossa
záhadná; ale srovn. embryo zároděta
XV: vkp. hvězd. Neubev. (= Rozbor,
1842, str. 194), je% patrné s nasi glossou
Klaret and embrio = zrodim.
zavodnik v. &arnik
zarpucenie v. zarpucenina
zarpucenina {. = stomachacia 1374 za-
rpuczenyna (A : B zarpuczenyc, oiny-
lem; rym svraSCenina); tvar hlaretocsky.
zdřuj v. zářij
záružel f. — seda 849 zaruzel ,,ignota
herba“ = RVodň. 41%, fg. Ki. za-
ružel, -e f. = pryskyinik lezavy, ra-
nunculus repens; Jg. dokládá z Poličky,
Kt. z Moravy, je doloženo též na Ho-
Ficku: Sbornik okr. Hor. 108b. Jg. též
s. žaružel, mylně. <Zty dokládá ze sic.
(3 zaruŻie, zarużlina.>
zásad v. zásada
zásada f.— stena (A : strna B) 2033 zasada
(A : B zassad); kontext vozníček, zá-
sada, čep, topořišče, vieko, polička
(mezi názvy domovniho máfadi). (Zty:
podle Wintra, Rem. XV. st, 816 =
násada, držadlo, v níž je lžíce nasa-
zena, zasazena.)
souvisí.
515
=" ponedus (A : paredus B) 2163 za-
sada AB = Mam. A 3%" atd. Kontext
pffnoza, kruëlfk, opâsanie, zásada,
holstráf. zascé- v. zasté-
zasé v. tři následující hesla.
[zasestup ra. — retrogradacio Vokab. 290
zasestup ,de astronomia" —- neumčlé.
(Zty: pro tvar srovn. zasepohnati: aby
pohnanÿ svého Zaluobci zase pohnal.
Cod. jur. boh. I: Prävo krdl. hornt IV,
7, 5, 75
[zasestupny adj retrogradus Vokab.
291 zasestupny „de astronomia" —
newndlé.
[zasevrat m. — tropicus (Kl. F torpicus
omylem) Vokab. 279 zassewrut „de
astronomia" — neumiëlé.
zaslipanie nt. — lippia 1722 zaslipaníe
AB (,languor“, rým slzenie)
záslovie nt. = proverbia 2469 zaslovie
AB (rym vzdénie) ,,de ecclesia“; mini
se ast kniha Přísloví, stě. obyč. Pověsti.
zúsněžie v. záušnicé
zdspice v. záštpicé
zástav m. = obsidium 2325 zastaw AB
== Veleś. = Slov. Tieb. 15 - - Wiesb.
1256 (zastawa) atd.
záslava v. zástav
zaslavec v. zástavnec
zástavnec m. — obses 2325 zastawnecz —
Slov. Tteb. 15 (zástavec omylem); poz-
dłji zastavenec Res. fg.
zdstének m.-. umbraculum 2432 za-
styenek (B, podle Menclka ; podle
Hanky zastynek : A zastnyek omylem)
-: Vele&.; Jg. té£ mí. zástinck ws.
zasténi¢ m. = obumbrator 1249 zastie-
nicz. zástěra v. zástěrka
zastěvačka v. zástěrka
zástěrka 1. — velamen 1860 zastierka
(A:B zastyera profi metru a rýmu;
rým šatka) — Boh. 548 (var. zastrzyrka
omylem, zasczyerka dial) — Wiesb.
1385 — Slov. Tfeb. 15 — Veleš. (za-
stieraczka) ald.
zastie. v. zástě-
zástojky pl. m. = fima (A : B funa) 1849
zastoyki AB (v pivovaře; kontext kvá-
sek, kestrank, nákvasa, almazic(c),
zástojky, slévky, korvtnice).
zástola f.-= suto 2557 zastola (nástroj
sevcovsky): Boh. lex. zastola subucla.
zastol subsolium Veseś$.
33*
