Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
386
-pichać v. opichać, zpichać
pichalićky pl. f.. spericina 703 picha-
liczki AB (mini se nejspíše hrušky,
snad jabka, formy kulovité).
pichlen v. pychlen
pichlena f. = cornippa 1820 pichlena AB
(pecivo; Rontext krapl, calta, pichlena,
mazanci.., as? ve formé vohlitkü).
pijav- v. pijév-
[pijévicé f. = erugo <— hirudo!» Boh. 81 |
pygewyczye (O: pygewycze E) =
Wiesb. 226 (irugo, sanguisuga) =: erugo
pigewice Lact. 00 VYb aid. (Klavel pi-
jevka v. 1).
pijévka f. = irugo (. hirudo!> 396 py-
gewka (A : ra druka; B pygyewyczye,
G pigawicze proti rýmu a metru
v^) atd.; né. pijavka, pfhavka 7g.
pikel m. - pungo 2129 pykel AB (mezi
jmény hev; kontext kuželky, pikel, lu-
čák, kolovrat); výklad J. Janko,
Mwvňua (Sbor. 7ubatého), 1926, str.
13— 16.
piknosec simus 1197 piknosecz
(A: kontext Seplavec, piknosec, dobrec;
B pyknossy, opravou úmyslnou) =
Slov. Tieb. 13 pyknossy atd.; „kdo
má nos zdvizen, Stilpnase'" /g.
piknosnost f. — simeitas 1492 piknosnost
(rym tolikost)
m.
piknosy v. piknosec
pila f. — serra 2602 pila — Boh. 876 =
Wiesb. 1193 atd.; vg. pila.
lima 2545 pila : Boh. 882 atd.
pile f. -: opus 2359 pilet (/. j. pile-t;
Ki. VII. cie pilet m., omylem; kontext
obyčnost, vášně, pílet, obyččj); pře-
jato patrně z mammotr., k e 'opus est'
(na pr. Mat. X XJ aid.) přeloženo bylo
'pilet. .'
-pilec v. opilec
piler m. — desilium 1967 Pilerz AB =
Veleś. aid.; ni. pilff. Z n£inc.
pilet v. pile
pilnik m. :serria 439 pylnik AB (rým
projelenfk) .,piscis", var patrně podle
lat. jména a ten snad podle podoby.
pilstvo v. opilstvo
-pinadlo v. vozpinadlo, spinadlo,
zapinadlo
pinta { = moda 2073 Pinta AB =
Wiesb. 198 = Veleš. atd., z němě., lo
z tlal. pinta.
pichalicky — pisnara.
*pipati: anseruli.. clamant seu pipant
Fysiol. 191 marg.; sroun. mladi ptâci
pipaji Jg. atd. Z lat.
pipet v. tipec
piprice f. = stana 2506 pyprzyczye (B : A
piprzicze); kontext piprice, lub, htiedel,
lopatky; kypřice, das Eisen im
Minlstein Jg.; v mlynářství.
-pis v. nápis, popis, právěpis,
přiepis, světopis
pis- v. pies-
-pisa v. opisa, zdlühopisa
písař m. — scriptor 2671 pisarz — Boh.
948 atd.
pisárna f. — scriptorium 2623 pisarna
Veleś. a d.; nč. znovu utvofeno.
_pisaiskd Г. = scriptoria Cars) Vokab.
442 pysarzska; neumélé, zantklo. Kla-
vel za lo pisaïstvo.
„pisarstwo nt. = notatoria Vokab. 446
pysarstwo; sroux. ndsl; Klaret zná-
motářstvo.
písafstvo nt. =: scriptoria 1645 pisarz-
stvo ald.; v. předchozí 2 hesla.
pisec m. — pincellus (— ^£. Pinsel,
£ hlass. penicellus) 2546 pisecz (rým
vichtec), zaniklo.
pisk- v. l. pysk
pisk m. — ilia 211 pisk (kontexl ocas,
pisk, hřeben, škořepina); srovn. pis-
kový.
piskati vb, impf.: 3. sg. cantat Fysiol.
267 pisca (nejisić).
piskle nt. =.volus 237 Pisklo (A: pysle
B omylem) atd.
pískoř m. = ocillus Boh. 80 piskorz —
Wiesb. 224 = Veleš. (octianus omylem)
eld. Klavet (snad) pískořec.
pískořec m. — ocillus 384 piskorzecz
(A, ale asi omylem; metrum žádá I U
a BG maji správné piskorz)
pisková dúška í. — itia Boh. 847 pys-
cowa dusca (var. pyssczowa omylem a
duzsse, dial.); ně. jen duše; Klaret pisk.
pisle v. piskle
písmo nt. — carmen 2342 pismo = Boh.
724 = Wiesb. 977 (pesnye omylem)
Mam. F 87a 2 ald.
pismona v. pisnara
pismolvora v. piesnotvora
pisnara f. scriptoria 1637 pysnara
(B ' A pismona, ale Klaret mi vád ta-
ková iména mna -nara: Celednara atf. a
