Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
338
správnost dokazuje vým; je ovšem utvo-
řeno právě jen pro rým.
[máti f. — genitrix Boh. 502 maty (var.
maczi dial. — Wiesb. 556 (matye);
Klaret za lo matka.
matka f. = genitrix 1736 matka (na voz-
díl od mater = mátě) atd.
= rector apum Fysiol. 215 mg. matka
(„quasi mater earum'' Z. j. apum) ad.,
ně. královna včel.
matle$ m. — chilon 437 matless AB
,clauda menstra". Gb. ,,strojené"'.
-málka v. památka
matonoh m. = pesgaliaria (rým chvojina)
838 matonoh AB (,,dc herbis ignotis")
— RVodü. 42" (pesgalliana); né. mato-
noha Jg. Kt.
matras m. — toral 1910 matrass AB —
Boh. 638 — Wiesb. 897 — Veleš. =
Mam. A 36" atd.; ze sthněm. matraz, nc.
matrace. Stč. léž osob. jméno.
mdz v. más
maz m.: glarea 88 maz AC (B mass) =
Lact. K V'b (jil, maz) ald.
Srovn. kolomaz.
-mazačka v. pomazačka
mazanec m. — placenta Boh. 294 maza- |
necz = Wiesb. 165; Pluy Nom. pla-
centa 1820 mazanczi (plur. pro metrum
v -^.u; Gb. mylnd opravuje placentae,
mebot rym h tomu je pichlena).
mózdra i. - membrana 219 mazdra —
Boh. 127 atd.; ast biblického původu
Tobi43 XI, 14. Srovn. Iljinsk., Roczn. |
slawist. VI, 224.
= nauci v. mazdrka.
mázdrka f. nauci 630 mazdrka AB
(var. C mazdra, omylem — rým svláčka)
— mazdra Boh. 236 — mazdra Slov.
Tteb. 12 RVodń. 46'a = otechová
mazdra Nn 69" ala. ( : „ne nauci qui-
dem" — nicht eine Nusschale Geovges).
-mazek v. omazek
mazel f.? — unccio 2352 mazel, Gb. stro-
jenc.
mazletnik m. — ungora 34) mazletnyk
(rým tużebnik), Gb.: strojenć, podle
mazati — ungere.
-mazné v. zámazné
maznočec m. — epichima 864 Maznoczecz
AB ,,radices in apoteca''.
mazosen m. — sinapisma $866 mazosen
(A: B masosen, omylem) ,radices in
máti — mediana.
apoteca'" — míní se patrně náplast hor-
êict namazand.
тазиг т. = alx 664 mazvr AB („de
plantis") = RVodn. 47", 50Y — Veles.
-mčč v. pomčé
mdloba f. = debilitas 1529 mdloba —
Boh. 476 (var. mdlova, mldoba, omy-
lem) atd. mdlova v. mdloba
mé v. môj
mě v. jáz
meca f. — prestigiatrix 1186 mecza AB.
Z nhnëm. Metze (= béhna); sroun. sle,
meca = Metze (— méfice). Gb. (a již
nesméle Jg.) ite mečč.
mecko v. jmiecko
-mecielma v. Ctemezcietma all.
meč m. = gladius 2154 mecz = Boh. 765
= Wiesb. 1043 atd.
mecé у. теса
mečieř m. = gladiator 2599 meczicrz —
Boh. 896 atd.; ać. mecít.
meétk m. = pistiranum (A: B depistanum
2 Enuowvzov) 1960 Meczik AB = epis-
tanum Vele%.: „de domo'', kontezt..
lubi, ponebie, vyku$, dymnik, mećlk,
svornik, febtina hfada..: sroun. me-
čové.
-mečka v. smečka
-mečník v. zámečník
mečové nt. = epistanum Boh. 603 me-
czowe Wiesb. 837; svovn. mečík.
| med m. — ydromel 1483 med AB — Boh.
658 aid. Srovn. medonem precavere
Astron. 568 a medo est potio melle
mixta Lact. Gb. (Mtní se ovsem medo-
vina.)
méT f. — cuprum 90 myed ABG — Boh.
153 = Nn 69 = RVodñ. 56° = mied
Lact. atd.
mcdana v. mediana
médénec m. = aenum (В: А aneum
omylem) 2013 mycdienecz AB : - Boh.
692 medenecz (var. medyenecz) ald.
= eneator 2605 myedicnecz (,,fabrilia’)
— Veleš., „neumčlé“ Gb.
medenicé f. — pelvis 2063 medenicze —
Boh. 871 — Wiesb. 941 (medieniczie)
atd., £z n£. dial. (1 medenec).
mediana { = medi{adna (A medina,
B mediana) 1328 medyana A (v /extu
»nylnf opravovdno; B medana onrylem);
bDroniklo do lékařství. Gb. uvádí z Blah.
230 mediana prostřední žíla.
