EN | ES |

Facsimile Lines

833

< Page >
[1]
338

[2]
správnost dokazuje vým; je ovšem utvo-
[3]
řeno právě jen pro rým.

[4]
[máti f. — genitrix Boh. 502 maty (var.
[5]
maczi dial. — Wiesb. 556 (matye);
[6]
Klaret za lo matka.

[7]
matka f. = genitrix 1736 matka (na voz-
[8]
díl od mater = mátě) atd.
[9]
= rector apum Fysiol. 215 mg. matka
[10]
(„quasi mater earum'' Z. j. apum) ad.,
[11]
ně. královna včel.

[12]
matle$ m. — chilon 437 matless AB
[13]
,clauda menstra". Gb. ,,strojené"'.
[14]
-málka v. památka

[15]
matonoh m. = pesgaliaria (rým chvojina)
[16]
838 matonoh AB (,,dc herbis ignotis")
[17]
— RVodü. 42" (pesgalliana); né. mato-
[18]
noha Jg. Kt.

[19]
matras m. — toral 1910 matrass AB —
[20]
Boh. 638 — Wiesb. 897 — Veleš. =

[21]
Mam. A 36" atd.; ze sthněm. matraz, nc.

[22]
matrace. Stč. léž osob. jméno.
[23]
mdz v. más
[24]
maz m.: glarea 88 maz AC (B mass) =
[25]
Lact. K V'b (jil, maz) ald.
[26]
Srovn. kolomaz.
[27]
-mazačka v. pomazačka

[28]
mazanec m. — placenta Boh. 294 maza- |

[29]
necz = Wiesb. 165; Pluy Nom. pla-
[30]
centa 1820 mazanczi (plur. pro metrum
[31]
v -^.u; Gb. mylnd opravuje placentae,
[32]
mebot rym h tomu je pichlena).

[33]
mózdra i. - membrana 219 mazdra —
[34]
Boh. 127 atd.; ast biblického původu

[35]
Tobi43 XI, 14. Srovn. Iljinsk., Roczn. |

[36]
slawist. VI, 224.
[37]
= nauci v. mazdrka.
[38]
mázdrka f. nauci 630 mazdrka AB
[39]
(var. C mazdra, omylem — rým svláčka)
[40]
— mazdra Boh. 236 — mazdra Slov.
[41]
Tteb. 12 RVodń. 46'a = otechová
[42]
mazdra Nn 69" ala. ( : „ne nauci qui-
[43]
dem" — nicht eine Nusschale Geovges).
[44]
-mazek v. omazek
[45]
mazel f.? — unccio 2352 mazel, Gb. stro-
[46]
jenc.
[47]
mazletnik m. — ungora 34) mazletnyk
[48]
(rým tużebnik), Gb.: strojenć, podle
[49]
mazati — ungere.
[50]
-mazné v. zámazné
[51]
maznočec m. — epichima 864 Maznoczecz
[52]
AB ,,radices in apoteca''.
[53]
mazosen m. — sinapisma $866 mazosen
[54]
(A: B masosen, omylem) ,radices in

[55]

[56]
máti — mediana.

[57]
apoteca'" — míní se patrně náplast hor-
[58]
êict namazand.
[59]
тазиг т. = alx 664 mazvr AB („de
[60]
plantis") = RVodn. 47", 50Y — Veles.
[61]
-mčč v. pomčé
[62]
mdloba f. = debilitas 1529 mdloba —
[63]
Boh. 476 (var. mdlova, mldoba, omy-
[64]
lem) atd. mdlova v. mdloba
[65]
mé v. môj
[66]
mě v. jáz
[67]
meca f. — prestigiatrix 1186 mecza AB.
[68]
Z nhnëm. Metze (= béhna); sroun. sle,
[69]
meca = Metze (— méfice). Gb. (a již
[70]
nesméle Jg.) ite mečč.
[71]
mecko v. jmiecko
[72]
-mecielma v. Ctemezcietma all.
[73]
meč m. = gladius 2154 mecz = Boh. 765
[74]
= Wiesb. 1043 atd.

[75]

[76]
mecé у. теса
[77]
mečieř m. = gladiator 2599 meczicrz —
[78]
Boh. 896 atd.; ać. mecít.
[79]
meétk m. = pistiranum (A: B depistanum
[80]
2 Enuowvzov) 1960 Meczik AB = epis-
[81]
tanum Vele%.: „de domo'', kontezt..
[82]
lubi, ponebie, vyku$, dymnik, mećlk,
[83]
svornik, febtina hfada..: sroun. me-
[84]
čové.
[85]
-mečka v. smečka
[86]
-mečník v. zámečník
[87]
mečové nt. = epistanum Boh. 603 me-
[88]
czowe Wiesb. 837; svovn. mečík.

[89]
| med m. — ydromel 1483 med AB — Boh.

[90]
658 aid. Srovn. medonem precavere
[91]
Astron. 568 a medo est potio melle
[92]
mixta Lact. Gb. (Mtní se ovsem medo-
[93]
vina.)

[94]
méT f. — cuprum 90 myed ABG — Boh.
[95]
153 = Nn 69 = RVodñ. 56° = mied
[96]
Lact. atd.

[97]
mcdana v. mediana

[98]
médénec m. = aenum (В: А aneum
[99]
omylem) 2013 mycdienecz AB : - Boh.
[100]
692 medenecz (var. medyenecz) ald.
[101]
= eneator 2605 myedicnecz (,,fabrilia’)
[102]
— Veleš., „neumčlé“ Gb.

[103]
medenicé f. — pelvis 2063 medenicze —
[104]
Boh. 871 — Wiesb. 941 (medieniczie)
[105]
atd., £z n£. dial. (1 medenec).

[106]
mediana { = medi{adna (A medina,
[107]
B mediana) 1328 medyana A (v /extu
[108]
»nylnf opravovdno; B medana onrylem);
[109]
bDroniklo do lékařství. Gb. uvádí z Blah.
[110]
230 mediana prostřední žíla.

Text view • Facsimile