Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dopisy 2 let. 1462. 113
milosti knězi biskupovi, kniežeti a pánu svému milostivému. Protož což ráčíš psáti
JMti, račiž mi nemeškaje po tomto poslu poslati, a jáť JMti s sebů vezmu. Datum
Straconicz, feria II. post s. et indiv. Trinitatis solempnitatem, annorum dni oc LXII.
Olkmar z NeznaSov, purkrabie na Strakonicich.
Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mně milostivě přieznivému d.
1748.
Narovnání Jana Rousa z Čemin s Janem z Rosenberka. (R)
Na Krumlově 1462, 29. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Cemin.
Já Jan Rús z Čemin tiemto listem všem vóbec a všady, kdež a před kýmž
koli čten nebo čtúce slyšán bude, vyznávám, že mě jest urozený pán, pan Jan
z Rozmberka, pán mój milostivý, z hodných příčin jal, v své moci měl, a pro mé
znamenité proti JMti zavinénie tresktal, ale že JMt z své zvláštnie dobroty
jest ráčil. A protož já JMti, tudiež také najduostojnějšícmu u Boze otci a pánu
panu Joštovi, bisxupu Vratislavskému, jejich dédicôm, erbôm i budûcim tiemto listem
sé zavazuji a slibuji svû čest a vieru, abych jejich služebníkem věrným byl až do
mé smrti, a řečí ani skutkem ani kterým obyčejem vymyślenym JMti zlého nic ne-
jednal, ani kde co k jich hanbě nebo škodě mluvil, ani sám, ani skrze dědice své,
ani skrze které přátely své. Pak-li bych toho tak nezdržal a sě kterak, jehož Bože
ostřez, v tom zapomenul, nebo jinak, nežli sě svrchu píše, učinil, tehdy potud svü
čest i hrdlo i vešken statek svój movitý i nemovitý, kterýžkoli a kdekoli mám anebo
jmieti budu, propadl sem JMti, a v tom mi právo ižádné, duchovnie ani světské, ni-
kterak ku pomoci býti nemá, než že mají moc i prévo mé vzieti za svého všady,
kdež by mě koli našli. A toho všeho na zdrženie a pevnú jistotu pečeť svú vlastní
s svü dobrú vólí a jistým vědomím přivěsiti sem kázal k tomuto listu. A pfiprosil
sem urozených pana Henricha Rytieře z Sobětic, pana Koňatu z Olešnice, Vítu
z Rzavého, ty časy purkrabie na Chúsníce, Jarohněva z Úsušie, haiptmana ty časy
na Třeboni, Přibíka Žibřída z Mostkóv, Erazima z Michnic, ty časy purkrabie na
Novém Hradě, Jana Dobroničku z Dobronic a Mikuláše Vítu z Rzavého a z Hûzné,
že jsú své pečeti vedle mé na svédomie svrchupsanym vécim přivěsili k tomuto listu,
jenž jest dán a psán na Krumlově, léta od narozenie syna božieho tisicieho čtyř-
stého šedesátého druhého, tu neděli před sv. Jiljím.*)
(Devět pečetí zachovaných.)
*) Listu tohoto jest ještě ve Třeboni vidimus z r. 1463, 9. Febr. a pak současný přepis. Pan archivář
Th. Wagner m4 jej však za podvržený, jednak právě proto, že obstarán vidimus, což se v Rosenberské kan-
celáři zhusta při padělcích činilo, jednak pro nápadnou shodu (co do věci i formy) s podobným reversem
Jana Smila z Kremže z r. 1422, tištěným u výtahu v Čas. Č. Mus. 1888 str. 171-2, jejž p. Wagner rovněž má
za padělaný. O sporu Rousově s Janem Rosenberským zajímavou monografii sepsal a v rukopise chová pan
archivář Wagner; částečně užil jí Sedláček v Hradech III. 30.
Archiv Český ХГУ. 15
