| [1] |
|
|---|
| [2] |
milosti knězi biskupovi, kniežeti a pánu svému milostivému. Protož což ráčíš psáti
|
|---|
| [3] |
JMti, račiž mi nemeškaje po tomto poslu poslati, a jáť JMti s sebů vezmu. Datum
|
|---|
| [4] |
Straconicz, feria II. post s. et indiv. Trinitatis solempnitatem, annorum dni oc LXII.
|
|---|
| [5] |
Olkmar z NeznaSov, purkrabie na Strakonicich.
|
|---|
| [6] |
Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberka, pánu mně milostivě přieznivému d.
|
|---|
| [7] |
1748.
|
|---|
| [8] |
Narovnání Jana Rousa z Čemin s Janem z Rosenberka. (R)
|
|---|
| [9] |
Na Krumlově 1462, 29. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Cemin.
|
|---|
| [10] |
Já Jan Rús z Čemin tiemto listem všem vóbec a všady, kdež a před kýmž
|
|---|
| [11] |
koli čten nebo čtúce slyšán bude, vyznávám, že mě jest urozený pán, pan Jan
|
|---|
| [12] |
z Rozmberka, pán mój milostivý, z hodných příčin jal, v své moci měl, a pro mé
|
|---|
| [13] |
znamenité proti JMti zavinénie tresktal, ale že JMt z své zvláštnie dobroty
|
|---|
| [14] |
jest ráčil. A protož já JMti, tudiež také najduostojnějšícmu u Boze otci a pánu
|
|---|
| [15] |
panu Joštovi, bisxupu Vratislavskému, jejich dédicôm, erbôm i budûcim tiemto listem
|
|---|
| [16] |
sé zavazuji a slibuji svû čest a vieru, abych jejich služebníkem věrným byl až do
|
|---|
| [17] |
mé smrti, a řečí ani skutkem ani kterým obyčejem vymyślenym JMti zlého nic ne-
|
|---|
| [18] |
jednal, ani kde co k jich hanbě nebo škodě mluvil, ani sám, ani skrze dědice své,
|
|---|
| [19] |
ani skrze které přátely své. Pak-li bych toho tak nezdržal a sě kterak, jehož Bože
|
|---|
| [20] |
ostřez, v tom zapomenul, nebo jinak, nežli sě svrchu píše, učinil, tehdy potud svü
|
|---|
| [21] |
čest i hrdlo i vešken statek svój movitý i nemovitý, kterýžkoli a kdekoli mám anebo
|
|---|
| [22] |
jmieti budu, propadl sem JMti, a v tom mi právo ižádné, duchovnie ani světské, ni-
|
|---|
| [23] |
kterak ku pomoci býti nemá, než že mají moc i prévo mé vzieti za svého všady,
|
|---|
| [24] |
kdež by mě koli našli. A toho všeho na zdrženie a pevnú jistotu pečeť svú vlastní
|
|---|
| [25] |
s svü dobrú vólí a jistým vědomím přivěsiti sem kázal k tomuto listu. A pfiprosil
|
|---|
| [26] |
sem urozených pana Henricha Rytieře z Sobětic, pana Koňatu z Olešnice, Vítu
|
|---|
| [27] |
z Rzavého, ty časy purkrabie na Chúsníce, Jarohněva z Úsušie, haiptmana ty časy
|
|---|
| [28] |
na Třeboni, Přibíka Žibřída z Mostkóv, Erazima z Michnic, ty časy purkrabie na
|
|---|
| [29] |
Novém Hradě, Jana Dobroničku z Dobronic a Mikuláše Vítu z Rzavého a z Hûzné,
|
|---|
| [30] |
že jsú své pečeti vedle mé na svédomie svrchupsanym vécim přivěsili k tomuto listu,
|
|---|
| [31] |
jenž jest dán a psán na Krumlově, léta od narozenie syna božieho tisicieho čtyř-
|
|---|
| [32] |
stého šedesátého druhého, tu neděli před sv. Jiljím.*)
|
|---|
| [33] |
(Devět pečetí zachovaných.)
|
|---|
| [34] |
*) Listu tohoto jest ještě ve Třeboni vidimus z r. 1463, 9. Febr. a pak současný přepis. Pan archivář
|
|---|
| [35] |
Th. Wagner m4 jej však za podvržený, jednak právě proto, že obstarán vidimus, což se v Rosenberské kan-
|
|---|
| [36] |
celáři zhusta při padělcích činilo, jednak pro nápadnou shodu (co do věci i formy) s podobným reversem
|
|---|
| [37] |
Jana Smila z Kremže z r. 1422, tištěným u výtahu v Čas. Č. Mus. 1888 str. 171-2, jejž p. Wagner rovněž má
|
|---|
| [38] |
za padělaný. O sporu Rousově s Janem Rosenberským zajímavou monografii sepsal a v rukopise chová pan
|
|---|
| [39] |
archivář Wagner; částečně užil jí Sedláček v Hradech III. 30.
|
|---|
| [40] |
Archiv Český ХГУ. 15
|
|---|
