Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
456 B. XIV. Artikule cechů Pražských
skutečně i držal, kteréž oni mezi sebú v tom řemesle zachovávají, a to řemeslo
súkennické spravedlivě dělal, aby se pánu Bohu i lidem mohl vyměřiti. A když v to
řemeslo za mistra bude přijat, aby dal do jich cechu jednu kopu grošuov
a dvě libře vosku, lečby chudý byl, tomu podle vuole starších muože se milost státi.
Druhé, svolili jsû se, aby čtyřie mistři přísežní toho řemesla chodili
v tom řemesle, když svuoj čas uzřie, a ohledovali, aby jeden každý pravě, věrně
a spravedlivě to své řemeslo dělal, jako slusie. Pakli by koho jinak shledali, aneb
ježto by starších přísežných nechtěl poslušen býti a své vuole požívati, toho budú
moci potrestati vedle jeho proviněnie.
Třetie jest svoleno, aby žádný vlny v břemenech na závažie zde v tomto
móstć nevykupoval, ktoż s svrchupsanÿm řemeslem práva v cechu nemá; než na
kámen žádnému se kupovati nebrání.
Čtvrté zuostáno jest, aby žádný v jich řemesle nesnoval méně než tři-
dceti a dva choduov pod pokutú pěti gr., u postavy aby nevaroval méně než čtyři-
dceti loket bez jednoho. Pakli by kto kúpil u koho který postav a nezdálo sě jemu
bez miery jeho vzieti, ale daj sobě přeměřiti, aby se jemu spravedlivé stalo.
Páté ustanovili sú se, aby žádný nezatykoval na šlaku lepšiem; pakli
by kto ten faleš učinil, aby byl na milosti všeho řemesla; pakli byl pruhat pro [po]
útku nebo po osnově anebo nenatkán, ten číž to postav jest, má dáti pokuty pět
gr. A ta pokuta i jiné všecky mají na tré děleny býti: jeden diel panuom konšeluom
na radný duom, druhý rychtáři a třetí jich řemeslu.
Šesté svolili jsú se, aby ode tkánie bylo dáváno od třidceti a ode dvü
aneb ode čtyř a od třidceti choduov sedm gr., a to když sám jeden tče na stavě;
pakli by dva na stavu tkala, tehdy tovařišuom šest gr. a od stavu sedmý groš, pak
od šesti a od třidceti osm gr., bez dvú od čtyřidceti devět gr., od čtyřidceti deset
gr., a tak vždy výše ode dvú chodú groš, pak od vlnobitie od šesti poluvazí jeden
gr., od lajtrovánie od čtrnádcti groš; od kramplovánie, od dobrého útka, ode tří
poluvazí groš, od prostřednieho od sedmi dva gr., od hrubého ode čtyř groš; od če-
sánie od dvanácti cikuov jinak těžení groš, od mykánie ode dvú poluvazí groš.
Sedmé svoleno jest, aby z dobré a řádné vlny dělali; tak aby z vala-
chové, z kožichuov vyčesané i z jiné kterakkoli neřádné a neslušné vlny nebylo dě-
láno, pod pokutú svrchupsanú.
Osmé jest ustaveno, aby tovařišie nebo knapi jich řemesla súkenničieho
neměli žádného cechu ani tovařistva zvláštnieho proti mistruom.
Deváté, jakož krajčieři mají obyčej sukně bráti na tarmarku, kteréž
by byly nepříhodné, aby dobrého diela prodávati a kupovati nebránili. Také jestliže
by která nesnáz neb ruoznice mezi súkenníky a krajčieři vznikla, ježto by sě jich
řemesla a cechu dotýkalo, o to mají přísežní obojieho toho řemesla se spolu sjíti