| [1] |
456 B. XIV. Artikule cechů Pražských
|
|---|
| [2] |
skutečně i držal, kteréž oni mezi sebú v tom řemesle zachovávají, a to řemeslo
|
|---|
| [3] |
súkennické spravedlivě dělal, aby se pánu Bohu i lidem mohl vyměřiti. A když v to
|
|---|
| [4] |
řemeslo za mistra bude přijat, aby dal do jich cechu jednu kopu grošuov
|
|---|
| [5] |
a dvě libře vosku, lečby chudý byl, tomu podle vuole starších muože se milost státi.
|
|---|
| [6] |
Druhé, svolili jsû se, aby čtyřie mistři přísežní toho řemesla chodili
|
|---|
| [7] |
v tom řemesle, když svuoj čas uzřie, a ohledovali, aby jeden každý pravě, věrně
|
|---|
| [8] |
a spravedlivě to své řemeslo dělal, jako slusie. Pakli by koho jinak shledali, aneb
|
|---|
| [9] |
ježto by starších přísežných nechtěl poslušen býti a své vuole požívati, toho budú
|
|---|
| [10] |
moci potrestati vedle jeho proviněnie.
|
|---|
| [11] |
Třetie jest svoleno, aby žádný vlny v břemenech na závažie zde v tomto
|
|---|
| [12] |
móstć nevykupoval, ktoż s svrchupsanÿm řemeslem práva v cechu nemá; než na
|
|---|
| [13] |
kámen žádnému se kupovati nebrání.
|
|---|
| [14] |
Čtvrté zuostáno jest, aby žádný v jich řemesle nesnoval méně než tři-
|
|---|
| [15] |
dceti a dva choduov pod pokutú pěti gr., u postavy aby nevaroval méně než čtyři-
|
|---|
| [16] |
dceti loket bez jednoho. Pakli by kto kúpil u koho který postav a nezdálo sě jemu
|
|---|
| [17] |
bez miery jeho vzieti, ale daj sobě přeměřiti, aby se jemu spravedlivé stalo.
|
|---|
| [18] |
Páté ustanovili sú se, aby žádný nezatykoval na šlaku lepšiem; pakli
|
|---|
| [19] |
by kto ten faleš učinil, aby byl na milosti všeho řemesla; pakli byl pruhat pro [po]
|
|---|
| [20] |
útku nebo po osnově anebo nenatkán, ten číž to postav jest, má dáti pokuty pět
|
|---|
| [21] |
gr. A ta pokuta i jiné všecky mají na tré děleny býti: jeden diel panuom konšeluom
|
|---|
| [22] |
na radný duom, druhý rychtáři a třetí jich řemeslu.
|
|---|
| [23] |
Šesté svolili jsú se, aby ode tkánie bylo dáváno od třidceti a ode dvü
|
|---|
| [24] |
aneb ode čtyř a od třidceti choduov sedm gr., a to když sám jeden tče na stavě;
|
|---|
| [25] |
pakli by dva na stavu tkala, tehdy tovařišuom šest gr. a od stavu sedmý groš, pak
|
|---|
| [26] |
od šesti a od třidceti osm gr., bez dvú od čtyřidceti devět gr., od čtyřidceti deset
|
|---|
| [27] |
gr., a tak vždy výše ode dvú chodú groš, pak od vlnobitie od šesti poluvazí jeden
|
|---|
| [28] |
gr., od lajtrovánie od čtrnádcti groš; od kramplovánie, od dobrého útka, ode tří
|
|---|
| [29] |
poluvazí groš, od prostřednieho od sedmi dva gr., od hrubého ode čtyř groš; od če-
|
|---|
| [30] |
sánie od dvanácti cikuov jinak těžení groš, od mykánie ode dvú poluvazí groš.
|
|---|
| [31] |
Sedmé svoleno jest, aby z dobré a řádné vlny dělali; tak aby z vala-
|
|---|
| [32] |
chové, z kožichuov vyčesané i z jiné kterakkoli neřádné a neslušné vlny nebylo dě-
|
|---|
| [33] |
láno, pod pokutú svrchupsanú.
|
|---|
| [34] |
Osmé jest ustaveno, aby tovařišie nebo knapi jich řemesla súkenničieho
|
|---|
| [35] |
neměli žádného cechu ani tovařistva zvláštnieho proti mistruom.
|
|---|
| [36] |
Deváté, jakož krajčieři mají obyčej sukně bráti na tarmarku, kteréž
|
|---|
| [37] |
by byly nepříhodné, aby dobrého diela prodávati a kupovati nebránili. Také jestliže
|
|---|
| [38] |
by která nesnáz neb ruoznice mezi súkenníky a krajčieři vznikla, ježto by sě jich
|
|---|
| [39] |
řemesla a cechu dotýkalo, o to mají přísežní obojieho toho řemesla se spolu sjíti
|
|---|
