Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dopisy o víře z roku 1528. 325
že vzniklo vinou koncilu. Takovým vystupováním Lutherovým mizel národní antagonismus
mezi Němci a Čechy, ztrácela se nenávist jedněch proti druhým. Současný kronikář český
Bartoš velebí proto Luthera, že „zlostné Němce obrátil v příznivce Čechův.“
Zastancův Lutherových vždy více přibývalo, učení jeho nad obyčej rychle po Čechách
se šířilo, zvláště v městech pohraničních, v nichž převládal jazyk německý. Tak na příklad
v městě Lokti bylo lutheránství již r. 1523 událostí hotovou, jakož vidíme z ustanoveného
řádu, o kterýž se byli hrabě Šebestian Šlik jako zástavní pán s radou městskou r. 1523
snesli, v němž vyhraženo, že katolický farář řádu křížovnického povinen byl predikanta
Witmberského svěcení výživou i bytem opatrovati, kteříž při službách božích ve farním ko-
stele vždy za týden střídati se měli.*)
Vystoupením, vlivem Lutherovým zmařena byla možná ještě shoda strany pod obojí
s církví Římskou. Mnozí z přívrženců strany kališnické odchylovali se vždy více a více od
strany katolické, až zašli na cestu, po které Luther kráčel.
Přiložené listy, současně opsané mezi latinskými a českými náboženskými traktáty
v rukopise ©. 27. knihovny kláštera křížovnického v Praze, podávají nám všeho toho doklady
a nové zprávy, jak někteří kněží utrakvističtí přešli do tábora luteranismu, a jaký zase bu-
dila nová reformace tu a tam odpor v českém národě. Dvě dosud neznámé nám postavy
utkaly se v polemickém zápasu pro různé smýšlení o víře. Kněz Jan farář Německobrodský
vymítil vedle učení Lutherova velmi záhy všechny ceremonie z kostela a oddal se cele no-
vému náboženství; a Šimon farář Haberský, zase jako věrný obránce staré české víry, po-
tíral a rád by byl zahladil Luthra i všechny jeho zastance jako úhlavní nepřátele.
Fr. Dvorský.
Prvních sedm dopisů zde na veřejnost podávaných jest vzájemná korrespondence
mezi právě dotčenými dvěma kališnickými kněžími, starokališnickým Šimonem a lutheranisu-
jícím Janem. Historickými zprávami nad tyto dopisy vyniká list osmý a poslední, kterýž po-
chází též od kněze Šimona faráře Haberského, ale adressován byl osobě třetí, jakémus sou-
sedovi v městečku Vilémově, nemnoho odlehlém od městečka Habru v Čáslavsku. Psán byl
tento osmý dopis roku 1529, jakž poznamenáno jest na konci opisu, a skoro celý obírá se
malou zvláštní sektou, kterou moravský vládyka Jan Dubčanský pro svou potřebu na svém
statku Habrovanském u Výškova si byl právě utvořil. O počátku a osudech této sekty,
kteráž trvala málo přes 10 let a slula bratřími Habrovanskými nebo Lulečskými, archivář
Brandl podal zajímavé a dosti hojné zprávy v Časopise Matice Moravské 1882 str. 74—125.
Z rozpravy té víme (stránka 88), že ta sekta měla ustavující hromadu v neděli masopustní
dne 23. února 1528, a sice nikoli na statku Habrovanském, nýbrž ve vsi Routce mezi městy
Letovicemi a Jevičkem. Velkým pomocníkem Janovi Dubčanskému při vytváření věroučné
a rituálné soustavy byl známý z Palackého Dějin bratr Matěj řečený poustevník (Č. M. M.
1882, 83, 84, 87), který od r. 1519 vynikal v Praze samorostlým náboženským horlitelstvím,
*) „Ordnung, wie es sol mit dem Gottesdienst vnd desselben dienern in der Pfarrkirchen der Stat El-
bogen gehalten werden, durch den wolgebornen Grafen vnd herren herr Sebastian Schlick Grafen zu Bassan,
herrn zu Weyszkyrchen vnnd Elbogen oc, mit sampt dem Rhat daselbst vnnd vier gemeyn in Christo be-
schlossen vnd vffgericht anno dni. MDXXTIL* (Současný tisk v archivu města Lokte.) — Za 15 let vytlačil do-
cela faráře katolického z fary křížovnické v Lokti predikant lutherán, kterémuž, jako na mnohých místech
jinde, pomáhala šlechtická vrchnost, aby vedle politické moci také církevní správy zmocniti se mohla.
