Facsimile Lines

821

Page

[1]	Dopisy o víře z roku 1528. 325
[2]	že vzniklo vinou koncilu. Takovým vystupováním Lutherovým mizel národní antagonismus
[3]	mezi Němci a Čechy, ztrácela se nenávist jedněch proti druhým. Současný kronikář český
[4]	Bartoš velebí proto Luthera, že „zlostné Němce obrátil v příznivce Čechův.“
[5]	Zastancův Lutherových vždy více přibývalo, učení jeho nad obyčej rychle po Čechách
[6]	se šířilo, zvláště v městech pohraničních, v nichž převládal jazyk německý. Tak na příklad
[7]	v městě Lokti bylo lutheránství již r. 1523 událostí hotovou, jakož vidíme z ustanoveného
[8]	řádu, o kterýž se byli hrabě Šebestian Šlik jako zástavní pán s radou městskou r. 1523
[9]	snesli, v němž vyhraženo, že katolický farář řádu křížovnického povinen byl predikanta
[10]	Witmberského svěcení výživou i bytem opatrovati, kteříž při službách božích ve farním ko-
[11]	stele vždy za týden střídati se měli.*)
[12]	Vystoupením, vlivem Lutherovým zmařena byla možná ještě shoda strany pod obojí
[13]	s církví Římskou. Mnozí z přívrženců strany kališnické odchylovali se vždy více a více od
[14]	strany katolické, až zašli na cestu, po které Luther kráčel.
[15]	Přiložené listy, současně opsané mezi latinskými a českými náboženskými traktáty
[16]	v rukopise ©. 27. knihovny kláštera křížovnického v Praze, podávají nám všeho toho doklady
[17]	a nové zprávy, jak někteří kněží utrakvističtí přešli do tábora luteranismu, a jaký zase bu-
[18]	dila nová reformace tu a tam odpor v českém národě. Dvě dosud neznámé nám postavy
[19]	utkaly se v polemickém zápasu pro různé smýšlení o víře. Kněz Jan farář Německobrodský
[20]	vymítil vedle učení Lutherova velmi záhy všechny ceremonie z kostela a oddal se cele no-
[21]	vému náboženství; a Šimon farář Haberský, zase jako věrný obránce staré české víry, po-
[22]	tíral a rád by byl zahladil Luthra i všechny jeho zastance jako úhlavní nepřátele.
[23]	Fr. Dvorský.
[24]	Prvních sedm dopisů zde na veřejnost podávaných jest vzájemná korrespondence
[25]	mezi právě dotčenými dvěma kališnickými kněžími, starokališnickým Šimonem a lutheranisu-
[26]	jícím Janem. Historickými zprávami nad tyto dopisy vyniká list osmý a poslední, kterýž po-
[27]	chází též od kněze Šimona faráře Haberského, ale adressován byl osobě třetí, jakémus sou-
[28]	sedovi v městečku Vilémově, nemnoho odlehlém od městečka Habru v Čáslavsku. Psán byl
[29]	tento osmý dopis roku 1529, jakž poznamenáno jest na konci opisu, a skoro celý obírá se
[30]	malou zvláštní sektou, kterou moravský vládyka Jan Dubčanský pro svou potřebu na svém
[31]	statku Habrovanském u Výškova si byl právě utvořil. O počátku a osudech této sekty,
[32]	kteráž trvala málo přes 10 let a slula bratřími Habrovanskými nebo Lulečskými, archivář
[33]	Brandl podal zajímavé a dosti hojné zprávy v Časopise Matice Moravské 1882 str. 74—125.
[34]	Z rozpravy té víme (stránka 88), že ta sekta měla ustavující hromadu v neděli masopustní
[35]	dne 23. února 1528, a sice nikoli na statku Habrovanském, nýbrž ve vsi Routce mezi městy
[36]	Letovicemi a Jevičkem. Velkým pomocníkem Janovi Dubčanskému při vytváření věroučné
[37]	a rituálné soustavy byl známý z Palackého Dějin bratr Matěj řečený poustevník (Č. M. M.
[38]	1882, 83, 84, 87), který od r. 1519 vynikal v Praze samorostlým náboženským horlitelstvím,
[39]	*) „Ordnung, wie es sol mit dem Gottesdienst vnd desselben dienern in der Pfarrkirchen der Stat El-
[40]	bogen gehalten werden, durch den wolgebornen Grafen vnd herren herr Sebastian Schlick Grafen zu Bassan,
[41]	herrn zu Weyszkyrchen vnnd Elbogen oc, mit sampt dem Rhat daselbst vnnd vier gemeyn in Christo be-
[42]	schlossen vnd vffgericht anno dni. MDXXTIL* (Současný tisk v archivu města Lokte.) — Za 15 let vytlačil do-
[43]	cela faráře katolického z fary křížovnické v Lokti predikant lutherán, kterémuž, jako na mnohých místech
[44]	jinde, pomáhala šlechtická vrchnost, aby vedle politické moci také církevní správy zmocniti se mohla.

Text view • Facsimile