Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
520 D. XIII. Registra soudu komorního
a podle jiných obstavil jej Šubu tudiež právem městským, ješto toho spravedlivě
učiniti neměl ani mohl, a tudy týž Šuba újmu na svém statku vzal, kterúž XXV kop
grošuov českých pokládá. Vložen puohon v úterý před svatým Sixtem [4. srpna.].
V té při mezi Janem Šubú z Humňan s jedné, a Ezechielem Příbramem,
měštěnínem Starého města Pražského, s strany druhé. Kdež týž Jan vinil jeho Eze-
chiele, že jest jej sstavil na právě Vodňanském bez hodné příčiny, a že jest mu
toho učiniti neměl oc, tak jakož puohon šíře svědčí. Tu JMt pán, pan Vylém
z Pernšteina na Helfenšteině oc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány
a vladykami, krále JMti raddami, této pře podávají jim Vodňanským, aby oni tu
při na svém právě rozeznali, právě-li jest jej on Ezechiel sstavil čili nic, a o tu při
aby jim konec učinili a den menovali, kdy by státi měli, a on Příbram aby tam
stál, poněvadž jest on na tom právě prve jeho Jana Šubu obstavil, a oni Vodňanští
aby tu při rozeznali ortelem s vyhrazením vyššieho práva. Stalo se v pátek po
svaté Alžbětě.
R. III. 1. 126. a. Srov. nález č. 1005. na str. 517.
1010.
Mezi Johankou z Slavic a Kateřinou z Brus o rčení. 1500, 20. listopadu.
Johanka z Slavic pohnala Katheřinu z Brus. Vinila ji ze rčenie, že jí řekla
dáti čepec perlový a punth, za kteréžto dala sto kop grošuov míšenských a jeden
zlatý rýnský, a k tomu věnec, na kterémž jest XII lotuov perel, pravieci, že by jej
sestra jejie jí odkázala, a k tomu s postel rúcha dobrého. Vložen puohon v sobotu
před svatým Vavřincem [8. srpna].
Relacio.
V té při, kteráž jest mezi Johankú z Slavic s jedné, a Kathefinü z Brus
s strany druhé. Jakož táž Johanka pohnala ji Katheřinu, vienieci ji z čepce per-
lového, z punthu a z věnce, tak jakož puohon plněji svědčí, a na to ukázala jest
některé svědomí. Proti tomu ona Katheřina odpírajíc pravila, že jest to jejie nebylo,
než (dcery jejie, kteráž jest za Litovským byla, ukazujíc na Václava Litovského,
a jeho za to prosila. A ukázala па to svědky a vajpis z desk, kdež Lithovského
žena iemu všecko po smrti své dává, i klenoty. Tu JMt pán, pan Vylém z Pern-
šteina na Helfenšteině sc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
kami, krále JMti raddami, takto o tom vypověděli a nalezli: Poněvadž ona Johanka
dostatečně jest toho rčenie neprovedla, a ona Katheřina to dostatečně provedla, že
jest to jejie nebylo, z čehož ji ona Johanka viní, i z té příčiny ona Katheřina jí
Johance tu nic povinna nenie. Stalo se v pátek po svaté Alžbětě.
R. III 1. 126. b.
