| [1] |
520 D. XIII. Registra soudu komorního
|
|---|
| [2] |
a podle jiných obstavil jej Šubu tudiež právem městským, ješto toho spravedlivě
|
|---|
| [3] |
učiniti neměl ani mohl, a tudy týž Šuba újmu na svém statku vzal, kterúž XXV kop
|
|---|
| [4] |
grošuov českých pokládá. Vložen puohon v úterý před svatým Sixtem [4. srpna.].
|
|---|
| [5] |
V té při mezi Janem Šubú z Humňan s jedné, a Ezechielem Příbramem,
|
|---|
| [6] |
měštěnínem Starého města Pražského, s strany druhé. Kdež týž Jan vinil jeho Eze-
|
|---|
| [7] |
chiele, že jest jej sstavil na právě Vodňanském bez hodné příčiny, a že jest mu
|
|---|
| [8] |
toho učiniti neměl oc, tak jakož puohon šíře svědčí. Tu JMt pán, pan Vylém
|
|---|
| [9] |
z Pernšteina na Helfenšteině oc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány
|
|---|
| [10] |
a vladykami, krále JMti raddami, této pře podávají jim Vodňanským, aby oni tu
|
|---|
| [11] |
při na svém právě rozeznali, právě-li jest jej on Ezechiel sstavil čili nic, a o tu při
|
|---|
| [12] |
aby jim konec učinili a den menovali, kdy by státi měli, a on Příbram aby tam
|
|---|
| [13] |
stál, poněvadž jest on na tom právě prve jeho Jana Šubu obstavil, a oni Vodňanští
|
|---|
| [14] |
aby tu při rozeznali ortelem s vyhrazením vyššieho práva. Stalo se v pátek po
|
|---|
| [15] |
|
|---|
| [16] |
R. III. 1. 126. a. Srov. nález č. 1005. na str. 517.
|
|---|
| [17] |
1010.
|
|---|
| [18] |
Mezi Johankou z Slavic a Kateřinou z Brus o rčení. 1500, 20. listopadu.
|
|---|
| [19] |
Johanka z Slavic pohnala Katheřinu z Brus. Vinila ji ze rčenie, že jí řekla
|
|---|
| [20] |
dáti čepec perlový a punth, za kteréžto dala sto kop grošuov míšenských a jeden
|
|---|
| [21] |
zlatý rýnský, a k tomu věnec, na kterémž jest XII lotuov perel, pravieci, že by jej
|
|---|
| [22] |
sestra jejie jí odkázala, a k tomu s postel rúcha dobrého. Vložen puohon v sobotu
|
|---|
| [23] |
před svatým Vavřincem [8. srpna].
|
|---|
| [24] |
|
|---|
| [25] |
V té při, kteráž jest mezi Johankú z Slavic s jedné, a Kathefinü z Brus
|
|---|
| [26] |
s strany druhé. Jakož táž Johanka pohnala ji Katheřinu, vienieci ji z čepce per-
|
|---|
| [27] |
lového, z punthu a z věnce, tak jakož puohon plněji svědčí, a na to ukázala jest
|
|---|
| [28] |
některé svědomí. Proti tomu ona Katheřina odpírajíc pravila, že jest to jejie nebylo,
|
|---|
| [29] |
než (dcery jejie, kteráž jest za Litovským byla, ukazujíc na Václava Litovského,
|
|---|
| [30] |
a jeho za to prosila. A ukázala па to svědky a vajpis z desk, kdež Lithovského
|
|---|
| [31] |
žena iemu všecko po smrti své dává, i klenoty. Tu JMt pán, pan Vylém z Pern-
|
|---|
| [32] |
šteina na Helfenšteině sc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
|
|---|
| [33] |
kami, krále JMti raddami, takto o tom vypověděli a nalezli: Poněvadž ona Johanka
|
|---|
| [34] |
dostatečně jest toho rčenie neprovedla, a ona Katheřina to dostatečně provedla, že
|
|---|
| [35] |
jest to jejie nebylo, z čehož ji ona Johanka viní, i z té příčiny ona Katheřina jí
|
|---|
| [36] |
Johance tu nic povinna nenie. Stalo se v pátek po svaté Alžbětě.
|
|---|
| [37] |
R. III 1. 126. b.
|
|---|
