Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
452 C. XVII. Listiny Jindiicho-Hradeckć
Můj milostivý pane, také VMti velice prosím, račte o mne péči míti, a při tom
skutek ukázati a ty dluhy krále Mti, za kteréž sem se jistcem udělal, se mne svésti,
aby, keříž mne pohnali, staných práv na mne neměli, a skrze to abych k nesnázím
dalším nepřišel. Také pan Hendrich Kutnaur slíbil jest za mne Antonius Panwicovi
za sedmdesát zlatých rýnských za kuoň, kterýž JKMt Cetrysovi dáti ráčil. Pak ten
Antonius Panwic byl jest zde u mne, a hned žádnou měrou žádného prodlení míti
nechce, nežli aby jemu zaplacíno bylo, a že pana Khutnaura upomínati chce tuze.
Tak poněvadž on pan Kuthnaur můj zvláštní dobrý přítel jest a mně k vuoli slíbil,
nerad bych ho sobě, nerci o takovou věc, ale o daleko větší tratil; neb když by
tak tuze upomínán byl, jistě by do mne jemu to libo býti nemohlo. A protož prosím
jako svého milostivého pána, že tu věc tak opatřiti ráčíte, aby panu Kuthnaurovi
těch 70 kop gr. dáno bylo bez meškání; nebo ve dvou nedělí po sv. Duše najprve
příštím jemu Panwicovi dány býti mají. A já VMti toho jakožto věrný služebník
VMti budu zasluhovati.
Novin odsud takových žádných nevím co psáti, neZ-li Ze vá$ Martinus jiZ
k tomu přivedl, že vonehdy jeptišek vuoz z kláštera vezli do Wittmberku a tam je
za muže vdali; pak jest-li to také svátost, to již račte rozvážiti. A s tím pán Buoh
všemohůúcí rač dáti nám se spuolu ve zdraví šťastně shledati, jest-li vůle jeho svaté
milosti. A VMti se poroučím jakožto ten, kterýž sem VMti všecek. Dán na Libíně
v středu před Hodem Ducha Sv. leta 23. Jindřich Tunkl z Brníčka oc.
Osvícenému knížeti a pánu panu Karlovi knížeti v Slezi Minsterberskému a Olešnickému,
hraběti Klatskému, najvyššiemu hajtmanu království Českého na místě krále JMti, fojtu
margkrabství Lužického Horního a hajtmanu knížetství Hlohovského, pánu mně milostivě
příznivému a na mne laskavému.
270.
Barbora z Hladova zapisuje svému manželu Václavu Šumpetrovi z Mildova své dědictví
v Piltenberku a ve vsích.
Bez místa, 21. července 1523. Opis pap. Fam. v. Hladova.
Přípis zápisu. Barbora z Hladova přiznala se před úředníky Pražskými, že
jest dlužna jedno sto kop grošů Pražských českých Václavovi Šumpetrovi z Mildova
manželu svýmu a jeho dědicům; v kterémžto dluhu po smrti své, a prvé nic, postou-
pila jemu dědictví svého v Piltenperce: polovici zámku, polovici městečka tudíž,
domův, krčem, dvorův kmecích s platem, co k té polovici přísluší; v Řasný, Růžený,
v Trestici, v Markvartci, v Vořechově, v Radkově, vesnic celých a dvorüv kmecich
s platem, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, s mlejny s platem té polovici
k nadepsanému zámku piríslusejícím, kurmi, vejci, robotami, ospy, i se véf zvuoli,
což k tomu přísluší, s plným panstvím toho všeho, což se jí tu koli po někdy Mar-
