[1] |
452 C. XVII. Listiny Jindiicho-Hradeckć
|
---|
[2] |
Můj milostivý pane, také VMti velice prosím, račte o mne péči míti, a při tom
|
---|
[3] |
skutek ukázati a ty dluhy krále Mti, za kteréž sem se jistcem udělal, se mne svésti,
|
---|
[4] |
aby, keříž mne pohnali, staných práv na mne neměli, a skrze to abych k nesnázím
|
---|
[5] |
dalším nepřišel. Také pan Hendrich Kutnaur slíbil jest za mne Antonius Panwicovi
|
---|
[6] |
za sedmdesát zlatých rýnských za kuoň, kterýž JKMt Cetrysovi dáti ráčil. Pak ten
|
---|
[7] |
Antonius Panwic byl jest zde u mne, a hned žádnou měrou žádného prodlení míti
|
---|
[8] |
nechce, nežli aby jemu zaplacíno bylo, a že pana Khutnaura upomínati chce tuze.
|
---|
[9] |
Tak poněvadž on pan Kuthnaur můj zvláštní dobrý přítel jest a mně k vuoli slíbil,
|
---|
[10] |
nerad bych ho sobě, nerci o takovou věc, ale o daleko větší tratil; neb když by
|
---|
[11] |
tak tuze upomínán byl, jistě by do mne jemu to libo býti nemohlo. A protož prosím
|
---|
[12] |
jako svého milostivého pána, že tu věc tak opatřiti ráčíte, aby panu Kuthnaurovi
|
---|
[13] |
těch 70 kop gr. dáno bylo bez meškání; nebo ve dvou nedělí po sv. Duše najprve
|
---|
[14] |
příštím jemu Panwicovi dány býti mají. A já VMti toho jakožto věrný služebník
|
---|
[15] |
|
---|
[16] |
Novin odsud takových žádných nevím co psáti, neZ-li Ze vá$ Martinus jiZ
|
---|
[17] |
k tomu přivedl, že vonehdy jeptišek vuoz z kláštera vezli do Wittmberku a tam je
|
---|
[18] |
za muže vdali; pak jest-li to také svátost, to již račte rozvážiti. A s tím pán Buoh
|
---|
[19] |
všemohůúcí rač dáti nám se spuolu ve zdraví šťastně shledati, jest-li vůle jeho svaté
|
---|
[20] |
milosti. A VMti se poroučím jakožto ten, kterýž sem VMti všecek. Dán na Libíně
|
---|
[21] |
v středu před Hodem Ducha Sv. leta 23. Jindřich Tunkl z Brníčka oc.
|
---|
[22] |
Osvícenému knížeti a pánu panu Karlovi knížeti v Slezi Minsterberskému a Olešnickému,
|
---|
[23] |
hraběti Klatskému, najvyššiemu hajtmanu království Českého na místě krále JMti, fojtu
|
---|
[24] |
margkrabství Lužického Horního a hajtmanu knížetství Hlohovského, pánu mně milostivě
|
---|
[25] |
příznivému a na mne laskavému.
|
---|
[26] |
|
---|
[27] |
Barbora z Hladova zapisuje svému manželu Václavu Šumpetrovi z Mildova své dědictví
|
---|
[28] |
v Piltenberku a ve vsích.
|
---|
[29] |
Bez místa, 21. července 1523. Opis pap. Fam. v. Hladova.
|
---|
[30] |
Přípis zápisu. Barbora z Hladova přiznala se před úředníky Pražskými, že
|
---|
[31] |
jest dlužna jedno sto kop grošů Pražských českých Václavovi Šumpetrovi z Mildova
|
---|
[32] |
manželu svýmu a jeho dědicům; v kterémžto dluhu po smrti své, a prvé nic, postou-
|
---|
[33] |
pila jemu dědictví svého v Piltenperce: polovici zámku, polovici městečka tudíž,
|
---|
[34] |
domův, krčem, dvorův kmecích s platem, co k té polovici přísluší; v Řasný, Růžený,
|
---|
[35] |
v Trestici, v Markvartci, v Vořechově, v Radkově, vesnic celých a dvorüv kmecich
|
---|
[36] |
s platem, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, s mlejny s platem té polovici
|
---|
[37] |
k nadepsanému zámku piríslusejícím, kurmi, vejci, robotami, ospy, i se véf zvuoli,
|
---|
[38] |
což k tomu přísluší, s plným panstvím toho všeho, což se jí tu koli po někdy Mar-
|
---|