EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
452 C. XVII. Listiny Jindiicho-Hradeckć

[2]
Můj milostivý pane, také VMti velice prosím, račte o mne péči míti, a při tom
[3]
skutek ukázati a ty dluhy krále Mti, za kteréž sem se jistcem udělal, se mne svésti,
[4]
aby, keříž mne pohnali, staných práv na mne neměli, a skrze to abych k nesnázím
[5]
dalším nepřišel. Také pan Hendrich Kutnaur slíbil jest za mne Antonius Panwicovi
[6]
za sedmdesát zlatých rýnských za kuoň, kterýž JKMt Cetrysovi dáti ráčil. Pak ten
[7]
Antonius Panwic byl jest zde u mne, a hned žádnou měrou žádného prodlení míti
[8]
nechce, nežli aby jemu zaplacíno bylo, a že pana Khutnaura upomínati chce tuze.
[9]
Tak poněvadž on pan Kuthnaur můj zvláštní dobrý přítel jest a mně k vuoli slíbil,
[10]
nerad bych ho sobě, nerci o takovou věc, ale o daleko větší tratil; neb když by
[11]
tak tuze upomínán byl, jistě by do mne jemu to libo býti nemohlo. A protož prosím
[12]
jako svého milostivého pána, že tu věc tak opatřiti ráčíte, aby panu Kuthnaurovi
[13]
těch 70 kop gr. dáno bylo bez meškání; nebo ve dvou nedělí po sv. Duše najprve
[14]
příštím jemu Panwicovi dány býti mají. A VMti toho jakožto věrný služebník
[15]
VMti budu zasluhovati.

[16]
Novin odsud takových žádných nevím co psáti, neZ-li Ze vá$ Martinus jiZ
[17]
k tomu přivedl, že vonehdy jeptišek vuoz z kláštera vezli do Wittmberku a tam je
[18]
za muže vdali; pak jest-li to také svátost, to již račte rozvážiti. A s tím pán Buoh
[19]
všemohůúcí rač dáti nám se spuolu ve zdraví šťastně shledati, jest-li vůle jeho svaté
[20]
milosti. A VMti se poroučím jakožto ten, kterýž sem VMti všecek. Dán na Libíně
[21]
v středu před Hodem Ducha Sv. leta 23. Jindřich Tunkl z Brníčka oc.

[22]
Osvícenému knížeti a pánu panu Karlovi knížeti v Slezi Minsterberskému a Olešnickému,
[23]
hraběti Klatskému, najvyššiemu hajtmanu království Českého na místě krále JMti, fojtu

[24]
margkrabství Lužického Horního a hajtmanu knížetství Hlohovského, pánu mně milostivě
[25]
příznivému a na mne laskavému.

[26]
270.

[27]
Barbora z Hladova zapisuje svému manželu Václavu Šumpetrovi z Mildova své dědictví
[28]
v Piltenberku a ve vsích.

[29]
Bez místa, 21. července 1523. Opis pap. Fam. v. Hladova.

[30]
Přípis zápisu. Barbora z Hladova přiznala se před úředníky Pražskými, že
[31]
jest dlužna jedno sto kop grošů Pražských českých Václavovi Šumpetrovi z Mildova
[32]
manželu svýmu a jeho dědicům; v kterémžto dluhu po smrti své, a prvé nic, postou-
[33]
pila jemu dědictví svého v Piltenperce: polovici zámku, polovici městečka tudíž,
[34]
domův, krčem, dvorův kmecích s platem, co k polovici přísluší; v Řasný, Růžený,
[35]
v Trestici, v Markvartci, v Vořechově, v Radkově, vesnic celých a dvorüv kmecich
[36]
s platem, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, s mlejny s platem polovici
[37]
k nadepsanému zámku piríslusejícím, kurmi, vejci, robotami, ospy, i se véf zvuoli,
[38]
což k tomu přísluší, s plným panstvím toho všeho, což se tu koli po někdy Mar-


Text viewFacsimile