Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
322 B. XII. Snëmy moravské
4. O mlynáře.
Item. To každý aby s stavu panského, prelatského i rytířského i města na
svých statcích opatřili váhou aneb mírou spravedlivou, tak aby mlynáři chudým lidem
spravedlivé činili; mýto aby brali tak, jakž od staradávna bráváno bývalo, nad to
žádných úplatkuov od lidí neberúc. A také kdož prvé do mlýna přiveze, tomu aby
prvé semleno bylo. A kterýž by se mlynář tak nezachoval a naň usvědčeno bylo,
toho aby pán jeho skutečně trestal; pakli by toho ten pán neučinil, aby soused jeho
jej z toho hnáti mohl.
Z. Z. 1645. f. 120. — Z. Z, 1604. f. 107.
5. O sirotky.
Item. Sirotci panského, neb rytířského stavu, když by k letôm přišli a poruč-
níky neb strýce kvitovati chtěli; tehly aby poručníci aneb strýci s sirotky před
panem hajtmanem, pány a soudci zemskými stáli a tu věc oznámili, že sirotci již
léta majíc, kvitovati poručníky aneb strýce chtějí. Tu pan hajtman a páni soudce tu
věc slyšíc a rozvážíc, při čem ta věc státi má, rozkázati ráčí. Pakli by bez vědomie
pana hajtmana a pánuov soudcí kdo od sirotkuov kvittancí přijal, taková kvittancí
aby žádné moci neměla.
Z. Z. 1536 f. 67. — Z. Z. 1545 fol. 104. — Z. Z. 1604 f. 74.
6. O listech hlavních a obsielání do ležení i o lání.
Item. Kdožkoli mají listy hlavní na penieze s rukojmiemi pod ležením, když
by k tomu přišlo, že by rukojmie vlehnúti měli, tehdy aby věřitel dvě neděli napřed
každému rukojmí věděti dal; a ti rukojmie jestliže by v téch dvi nedělích ne-
vlehli a nese s věřiteli svými nesmluvili, tehdy je muož tak upomínati, jakž od stara-
dávna o penieze napomínati obyčej byl. Pakli by kdo rukojmím svým prve dvú
nedělí po napomenutí lál, ten jim to bude povinen napraviti podle uznání pánuov
soudcí zemských.
Kniha Drnovská p. 114. dodává: „a tak každým dvěma vždy dvě neděle má napřed dát věděti.“ —
Z. Z. 1536. f. 89. — Z. Z. 1545 f. 61. a Z. Z. 1604. f. 86. bez toho dodatku.
7. O ručnicích a myslivosti.
Item. Na tom zuostáno, že obyvatelé zemští, páni, rytířstvo, prelati a města
mohú pro obranu životuov a statkuov svých s ručnicemi jezditi. Než na myslivost
žádný choditi ani služebníkuov svých vysílati nemají. A kdož by se tak nezachoval
a služebníkóm neb myslivcóm svým na myslivost choditi s ručnicí dopustil, ten bude
moci pohnán býti z X kop gr. českých.
