EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
322 B. XII. Snëmy moravské

[2]
4. O mlynáře.

[3]
Item. To každý aby s stavu panského, prelatského i rytířského i města na
[4]
svých statcích opatřili váhou aneb mírou spravedlivou, tak aby mlynáři chudým lidem
[5]
spravedlivé činili; mýto aby brali tak, jakž od staradávna bráváno bývalo, nad to
[6]
žádných úplatkuov od lidí neberúc. A také kdož prvé do mlýna přiveze, tomu aby
[7]
prvé semleno bylo. A kterýž by se mlynář tak nezachoval a naň usvědčeno bylo,
[8]
toho aby pán jeho skutečně trestal; pakli by toho ten pán neučinil, aby soused jeho
[9]
jej z toho hnáti mohl.

[10]
Z. Z. 1645. f. 120. Z. Z, 1604. f. 107.

[11]
5. O sirotky.

[12]
Item. Sirotci panského, neb rytířského stavu, když by k letôm přišli a poruč-
[13]
níky neb strýce kvitovati chtěli; tehly aby poručníci aneb strýci s sirotky před
[14]
panem hajtmanem, pány a soudci zemskými stáli a tu věc oznámili, že sirotci již
[15]
léta majíc, kvitovati poručníky aneb strýce chtějí. Tu pan hajtman a páni soudce tu
[16]
věc slyšíc a rozvážíc, při čem ta věc státi , rozkázati ráčí. Pakli by bez vědomie
[17]
pana hajtmana a pánuov soudcí kdo od sirotkuov kvittancí přijal, taková kvittancí
[18]
aby žádné moci neměla.

[19]
Z. Z. 1536 f. 67. Z. Z. 1545 fol. 104. Z. Z. 1604 f. 74.

[20]
6. O listech hlavních a obsielání do ležení i o lání.

[21]
Item. Kdožkoli mají listy hlavní na penieze s rukojmiemi pod ležením, když
[22]
by k tomu přišlo, že by rukojmie vlehnúti měli, tehdy aby věřitel dvě neděli napřed
[23]
každému rukojmí věděti dal; a ti rukojmie jestliže by v téch dvi nedělích ne-
[24]
vlehli a nese s věřiteli svými nesmluvili, tehdy je muož tak upomínati, jakž od stara-
[25]
dávna o penieze napomínati obyčej byl. Pakli by kdo rukojmím svým prve dvú
[26]
nedělí po napomenutí lál, ten jim to bude povinen napraviti podle uznání pánuov
[27]
soudcí zemských.

[28]
Kniha Drnovská p. 114. dodává: a tak každým dvěma vždy dvě neděle napřed dát věděti.
[29]
Z. Z. 1536. f. 89. Z. Z. 1545 f. 61. a Z. Z. 1604. f. 86. bez toho dodatku.

[30]
7. O ručnicích a myslivosti.

[31]
Item. Na tom zuostáno, že obyvatelé zemští, páni, rytířstvo, prelati a města
[32]
mohú pro obranu životuov a statkuov svých s ručnicemi jezditi. Než na myslivost
[33]
žádný choditi ani služebníkuov svých vysílati nemají. A kdož by se tak nezachoval
[34]
a služebníkóm neb myslivcóm svým na myslivost choditi s ručnicí dopustil, ten bude
[35]
moci pohnán býti z X kop gr. českých.


Text viewFacsimile