EN | ES |

793

793

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   < Page >

272 B. IV. Snimowni wici Ceskć r. 1450.

nebo do Budějowic, anebo do Plzně. A na tom jest sś drahnś dliho drżal, nikam jinam swoliti nechtě. I ted s& opét nalezà prawy a jistý duowod toho, že strana Oldrichowa z Hradce i s ním i s jich ubrmany neměli jsů hned nižádného úmysla, ani chtiece, aby ty wóci mezi nami ku konci piiwedli a piiwesti chteli w Pelhii- mowe; ponswadź, jakoż sé tu rozumem lehkým a snadným każdy domakati muoż, swolowali jst s& w Plzni w puoste o miesto ku potomniemu sjezdu neb sněmu k srownání těch záští mezi nami, a mówie i powinni bywie tu w Pelhiimowe ko- ncény konec a wypowéd mezi nimi udólati o swóltiem Jiří minulém ; wedüce ubr- manć, że potom wiece moci niZádné nemají, wedle wykazanie smluwnieho listu. A nami ani ubrmany našimi nic jest neschazelo a neseślo; jakoż pak to basem swym w prawdč bude moci býti okázáno a širšími zpráwami dowedeno. A což pak z toho muoZ jin¢ho rozumieno byti a wódieno, neż że si Oldiich ze Hradce s swi strani nepatřili konce, alebrž zřetedlně nekonce st hleděli a rozwżenie; a to si napo- sledy wždy okázali. Neb když sme jiZ suobü stranů zasě k smlüwè a ku ptimitt dalsiemu byli piiwedeni na konec a k uklidu pokojnému, a k ohläseni také lidu již zwonèno i trúbeno bylo: potom pak nazajtiie réno uwrhli sû näm w to Němce cizozemce, zejména markrabí Fridricha Mišenského; kterýžto Mišenský i s předky swymi koruny a krälowskwie Českého starodäwni zhübcee a neptietelé byli jsû, a nynie pak od drahné chwile nas a jednoty naàie zjewny a odpowedny nepiietel jest. I chtěli sů a stáli sů o to, abychme iny s tim Misenskym w tóż piimiiie a w tüz smlüwu jako i s nimi nerozdielné wstüpili. A tu sme tepruw zwédéli, ze sit s& s nasimi nepiátely k záhubé zemské spojili. Pies to prese wšechno naše poselstwie, kteréž sme učinili ku p. z Rožmberka i do Plzně k nim na sněm jich listowně i po dobrých, urozených a znamenitých osobách, dáwoajíce jim wèdèti, Ze zpraweni jsme, Zeby 5ё chtěli s takowym nasim neptietelem zjewné odpoweédnym spojiti; žádajíce i upominajice, aby toho necinili, dle nasie smlüwy i piimitie za- psaného, a dle jiných sluinych wóci, kteréž jsů mezi námi některými zwliste w Ji- hlawè sè staly, a jmenowitè mir mezi mnů a p. z Rozmberka: nic sů sč na to neobrátili. Jeżto i tu jeden opět prawý a jistý duowod jest toho, Ze sů ku konci neměřili jití a konati w Pelhrimowé o S. Jiří, wedle wykäzanie smluwnieho listu a podwolenie ubrmanského. Neb by byli měli žádost a úmysl ku konci jítí w tom ¢asu, dokud si ubrmané moc méli wedle wykázanie smlüwy: tehdy by sobě Mi- &euského neprietele našeho ani jinych na nas nejednali, a s nimi sč proti nám nespojowali, k roztržení a k nepokoji takowému, jakoZ jej wsichni pohriechn pied sebü widime. Neb jest w prwnich smlüwách ani w primirich Misensky s nimi ani oni s ním nebywali; nébrZ niZádná zmienka nikdy jest prwé o Misenském w tom sé nedála. A wiak i w tom sme my sé meli a okázali, prielis k jich wuoli sé pre- dáwajice, jako ti, jenžby pokoj raději neżli nepokoj widéli. A proto sme wsak

Download XML • Download text • Manuscript line view • Facsimile