Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
С. Ш. Zdpisy we wecech selskjch od r. 1434. 343
slyseti budü, Ze sem prodala a mocí tohoto listu prodáwám lán dźdiny w Wysoce
Lhotě, na kterćmżto lánu jest 74 gr. platu rozdielnë, na sw. Jitie 37 gr. a na sw.
Hawla 37 gr., opatrnómu mużi Jakubowi, tomu élowèku, jakoż nynie na tom lánu
sedí, i jeho dětem i jeho budůcím, za 14 kop gr. dobrých střiebrných rázu Praž-
ského; a ty penieze hned mi je wšecky dal a zaplatil hotowými penězi. A ten
jistý lán swrchupsaný prodala sem jemu se wším práwem i se wším panstwim ku
prawému dědictwi, nic sobě tu nepozuostawujíc, ani swým budůcím, takéž jakož
sem sama držala; a ten làn prwé psany màm a slibuji jemu zprawiti a oswobo-
diu a we dsky zemské wloZiti na prwé, nebo na druhé, anebo konečně na třetí
suché dni, kdyžby byly otewtieny w zemi Ceské. Pakliby desk nebylo, anebo
nebyly otewříny w zemi České: ale kterýmž jiným řádem páni, rytieři, panoše
budů sobě dědictwie oswobozowati, týmž řádem mám a slibuji jemu a jeho bu-
dücim oswoboditi a zprawiti, tak jakož země Česká za práwo má neb mieti bude.
A k tomu na swédomie a pro lepšie jistotu a zdrZenie slibu mého priprosila sem
slowutnych panosi, Jana rytiere z Smolina sedénim w Rowném, Mariika z Kamene,
Ondřeje z Lůtkowa řečeného Safran, Adama z Lütkowa, Wäclawa z Hotepnika
řečeného Brodec, aby swé pečeti k tomuto listu piiwesili, a pamatowali tu jistü
umluwu, kteráz jest sie stala mezi nami. A ktozby tento list mel s Jakubowu
dobrü wolí nebo jeho budücich, ten mà i mieti bude tüz moc i téZ práwo, jako
on sám, k tomu ke wšemu, coZ tento list swedéi. Jenż jest dán léta od nar. s.
boZieho, MCCCCXXX, ten pátek po swétym Bartolomèji apostolu boZim. (DD. XV, 126).
6.
Jan Čapek ze San wypowjdá mezi Wáclawem z Basti a Michalem Skalau ze Zlunic o
wes Kljóany, aby pożitky gegj na dwé mezi sebau rozdélili.
W Praze, 2 Mai 1434.
Statečný Jan Čapek ze Sán, hauptman wojska Sirotbieho, jakożto mocny
ubrman, wypowedel jest z též moci ubrmanské mezi statečným Wáclawem z Baště
s jedné, a mezi slowútným Michalem Skálů ze Žlunic měštěnínem nowého města
Pražského s druhé strany, takůto měrů: aby Wáclaw z Baště rozdělil na prawú
polowici wes Klíčany, platy kteréž jsů tudiež w té wsi, kury, wajce i wšecky
jiné užitky, kteréžkoliwěk k té wsi příslušejí; a když to wšecko bude rowně na
poly rozděleno, tehdy aby Michal Skála wolil sobě toho wšeho jednu polowici,
kterużkoliwek bude chtieti, a Waclaw Bastsky druhů polowici. A w tom aby
jeden druhému nižádných utiskuow nečinil, ani jeden druhému na to sahal ni-
žádným obyčejem, ale aby toho poZiwali swobodně beze wšech překážek tak dlúho,
A. C. I. 44
