| [1] |
С. Ш. Zdpisy we wecech selskjch od r. 1434. 343
|
|---|
| [2] |
slyseti budü, Ze sem prodala a mocí tohoto listu prodáwám lán dźdiny w Wysoce
|
|---|
| [3] |
Lhotě, na kterćmżto lánu jest 74 gr. platu rozdielnë, na sw. Jitie 37 gr. a na sw.
|
|---|
| [4] |
Hawla 37 gr., opatrnómu mużi Jakubowi, tomu élowèku, jakoż nynie na tom lánu
|
|---|
| [5] |
sedí, i jeho dětem i jeho budůcím, za 14 kop gr. dobrých střiebrných rázu Praž-
|
|---|
| [6] |
ského; a ty penieze hned mi je wšecky dal a zaplatil hotowými penězi. A ten
|
|---|
| [7] |
jistý lán swrchupsaný prodala sem jemu se wším práwem i se wším panstwim ku
|
|---|
| [8] |
prawému dědictwi, nic sobě tu nepozuostawujíc, ani swým budůcím, takéž jakož
|
|---|
| [9] |
sem sama držala; a ten làn prwé psany màm a slibuji jemu zprawiti a oswobo-
|
|---|
| [10] |
diu a we dsky zemské wloZiti na prwé, nebo na druhé, anebo konečně na třetí
|
|---|
| [11] |
suché dni, kdyžby byly otewtieny w zemi Ceské. Pakliby desk nebylo, anebo
|
|---|
| [12] |
nebyly otewříny w zemi České: ale kterýmž jiným řádem páni, rytieři, panoše
|
|---|
| [13] |
budů sobě dědictwie oswobozowati, týmž řádem mám a slibuji jemu a jeho bu-
|
|---|
| [14] |
dücim oswoboditi a zprawiti, tak jakož země Česká za práwo má neb mieti bude.
|
|---|
| [15] |
A k tomu na swédomie a pro lepšie jistotu a zdrZenie slibu mého priprosila sem
|
|---|
| [16] |
slowutnych panosi, Jana rytiere z Smolina sedénim w Rowném, Mariika z Kamene,
|
|---|
| [17] |
Ondřeje z Lůtkowa řečeného Safran, Adama z Lütkowa, Wäclawa z Hotepnika
|
|---|
| [18] |
řečeného Brodec, aby swé pečeti k tomuto listu piiwesili, a pamatowali tu jistü
|
|---|
| [19] |
umluwu, kteráz jest sie stala mezi nami. A ktozby tento list mel s Jakubowu
|
|---|
| [20] |
dobrü wolí nebo jeho budücich, ten mà i mieti bude tüz moc i téZ práwo, jako
|
|---|
| [21] |
on sám, k tomu ke wšemu, coZ tento list swedéi. Jenż jest dán léta od nar. s.
|
|---|
| [22] |
boZieho, MCCCCXXX, ten pátek po swétym Bartolomèji apostolu boZim. (DD. XV, 126).
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
Jan Čapek ze San wypowjdá mezi Wáclawem z Basti a Michalem Skalau ze Zlunic o
|
|---|
| [25] |
wes Kljóany, aby pożitky gegj na dwé mezi sebau rozdélili.
|
|---|
| [26] |
|
|---|
| [27] |
Statečný Jan Čapek ze Sán, hauptman wojska Sirotbieho, jakożto mocny
|
|---|
| [28] |
ubrman, wypowedel jest z též moci ubrmanské mezi statečným Wáclawem z Baště
|
|---|
| [29] |
s jedné, a mezi slowútným Michalem Skálů ze Žlunic měštěnínem nowého města
|
|---|
| [30] |
Pražského s druhé strany, takůto měrů: aby Wáclaw z Baště rozdělil na prawú
|
|---|
| [31] |
polowici wes Klíčany, platy kteréž jsů tudiež w té wsi, kury, wajce i wšecky
|
|---|
| [32] |
jiné užitky, kteréžkoliwěk k té wsi příslušejí; a když to wšecko bude rowně na
|
|---|
| [33] |
poly rozděleno, tehdy aby Michal Skála wolil sobě toho wšeho jednu polowici,
|
|---|
| [34] |
kterużkoliwek bude chtieti, a Waclaw Bastsky druhů polowici. A w tom aby
|
|---|
| [35] |
jeden druhému nižádných utiskuow nečinil, ani jeden druhému na to sahal ni-
|
|---|
| [36] |
žádným obyčejem, ale aby toho poZiwali swobodně beze wšech překážek tak dlúho,
|
|---|
| [37] |
A. C. I. 44
|
|---|
