792

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

334 A. IV, Dopisy Baworské od т. 1501.

apoštola božieho n. př., na kterémž my dálibuoh osobně konečně býti chcme, a tu že chceme každého opatřití podlé jeho sprawedlnosti. A protož jestližeby kto přes takowé naše rozkázanie chtěl co swéwolného pred se bráti: tehdy my was wsecky i kazdého zwläät napominäme s pilnosti i ptikazujem, abyste takowÿm radui a pomocni nebyli w takowé wéci, wédüc Zeby to bylo konečně proti wuoli naší. A také wiete, Ze w obecném zuostání to jest znamenitě zapsáno, že žádný bez wuole našie wálek wen z země začínati ani zdwihati nemá; a staloliby se co proti tomu, že jsú na to pokuty znamenité uloženy a dskami zapsány. Také jestli- žeby kteří chtěli z wašich poddaných na žold jiti neb jeti, anebo na jaké bratr- stwie, k těm, ktožby proti wuoli naší wálku wen z země zdwihnůti chtěli, že toho nedopustite; a jestliżeby ktefi snad již wyšli neb wyjeli, ty zase Ze odwo- lite. A protoZ wédüce w tom takowé rozkázanie a wuoli nasi koneénü, zacho- wajteż se tak, jakož wám pisem, jinàk techo neéiniec. A toto nase rozkäzanie dajte prowolati w méstech i také w městečkách toho kraje, tak aby to wšem známo bylo. Dán w ponděli po matce boží na nebe wzetie, léta božicho M? pěti- stého prwnieho, králowstwi našich Uherského XI, Ceského tridcátého prwnieho.

29.

Král Wladislaw rytjfi Hefmanowi z Janowic zapowjda sprawedliwosti swé na knjżeti Baworském waletnau cestau postihati.

W Budjné, 23 Aug. 1501.

Wladislaw etc.

Slowütny wérny náš milý! Jakož nám dosti dlůze a obšírně pišeš, připo- minaje, kterak si se častokrát netoliko před námi, ale i před hejtmany a pány, kteříž w sudu zemskóm sedaji, opowiedal, co se tć róznice a nesnáze, která jest mezi knězem Albrechtem Mnichowským a tebů, dotýče, a podnes Że si s nim o to žádného konce mieti nemohl, atbychme toho brániti a zastawiti neráčili, aby ty na ném sprawedliwosti swé dobyti mohl oc. Kterémuzto wšemu psaní dobře sme a dostatečně porozuměli, a jiného co na to psáti newieme, než že si o swü sprawedlnost s knězem Albrechtem tak dlůho konce mieti nemohl, Zet toho ne- přejeme; ale poněwadž již ta wěc skrze naše psanie u téhož kniežete na tom po- stawena a k tomu přiwedena, že se on podáwá, chtě s tebů o to rád ohledán a rozeznán býti, a pokudž co sprawedliwě dlužen a powinen bude, dosti od sebe učiniti: přikazujem tobě, aby ty nechaje takowé swé wuole a wytrinosti, toho nezamietal a žádné wálky nezačínal, až do příjezdu našeho do téhož králowstwie, kterýž před sebů hned dáli buoh brzký a konečný máme; a tu tebe i jiné, kteříž