Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
100
žiti!“ (54%. I dodává k tomu R.: „Ďáblova služba z horauciho
pekla! Však vy vždy musíte nětco najíti, abyšte hlaube v pekle byli.“
(54%).
R. kárá panny, že se rády toulaji na zálety s muži:
„Tak by slušalo na panny, nemnoho se túlati; pak-li se udá
jiti, ale varovati se mužského pohlaví a pominúti spěšně marnosti
světa, nezastavovati se všudy. A, panny, panny, jak mnoho sluší ku
panenství !“ (415%), kárá je, že jsou „drzé a všetečné“: „běží
sem, tam, aby noviny zvěděly, aby vše shlédly. Uzříš, anyť po ko-
stele všudy shlédnau, jak sobě kdo činí, všeť sezří ; a há, nesluší na
panny!“ (415%). „Naše panny i při porodu, i na radovánky i na po-
svícení i na svatby. ..“ (417). R. stěžuje si též na vzájemné
pohoršení žen a mužů, působené zejména marnivostí a pochle-
benstvím: „A vy, ženy bídné, co vy toho málomocenství máte, fiflujíce
a pohoršení dávajíce pacholkuom, ješto ste pravá osidla dáblova !“
(310°). „Tyto Zzeny fiflovné, přípravné, kladau-li mużuom osidla?
A muži zase ženám svými přípravami, řečmi těmi ochotnými, la-
hodnými ?... Oh, co toho pohoršení bývá od Zen muZuom a od muZüv
k ženám filovným!.. “ (331%).
V manželství vstupují často lidé věkem nerovní —
pro peníze: „...ješto pojme babu, drehtu starú, pro peníze, aneb
ona kmeté . . :“ (51%).
Poučné jest též smýšlení Rokycanovo o tom, jak
rodiče často bez rozmyslu provdávají dceru:
„Bývá-li to pak, že ona nebude nic o tom védéti, a oni ji
vdadí? . . . Matko, mnedle, když si dcerku měla vdáti a k tomu ji
vedla, pomyslila si: ,Ba kam ji to vedu?* Pomodlila's se za ni, popro-
sila si Boha? ... Ô slibuj! Než povedet ji baba vesele s smíchy,
s kunštíky, jakoby ji najlépe zjednala. A nevíš, drehto, Ze, by ji
někde vedla do nějaké vody prudké, i strčila ji tam, až by se jí
v austa nalévalo, řkauc: „Vyplyň, muožeš-li, aneb tam ostaň!“, bylo-li
by bezpečné, ha? Takť jest toto nebezpečné, dáti k manželství své
dítě.“ (50b).
Svatby konají se často způsobem prý nehodným,
Zeseknim pozve mnoho lidf niéemuyoeh, k nimž se
tehdy počítali i hudebníci: „Ty, když se ženíš, toho máš se
vší pilností hleděti, aby, což jest na tobě, žádný zlý člověk neřádný
na tvé svatbě nebyval. Tal-li vy toho hledíte? Ano! Anit szovau
což najpyšnějších lidí, piSteuov, hüdeuov, lidf nefádnych.* (51^).
