Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
99
A, co škodí děťátku třevíčky červené, co kožíšky premované zlatem ?“
(4019).
2. Rodiče učí děti často podvodu, klamu a lži: „Nu,
vy matky, otcové, velmi-li ste pilni svých dětí, abyšte je k dobrému
vedli? Než teď k tomu oni vedau, kde by co utrhli, udrželi, utržili,
ukupčili, vylhali, jakž jedné mohli, dobyli, tomut vedau, uti...“ (445),
3. Rodiče nekárají rozpustilostí svých dětí:
„Nalezli sau ho (Ježíše) v chrámě prostřed doktorův sedícího.
Toť rovně, ne jako vaše by děti nalezl, ani na aulici chrlejí kamením,
křičí, lají, nebo tyto jiné mladé lidi v krčmách, v kostkách, u tance.
A há, nebohé matery a otcové, popláčete-li, poželéte-li toho, kdy je
tak vidíte, ty své děti, ani jsau proti Bohu zle živi? Ba, ještěť se
spiśe zasmóji ...* (46).
4. Rodiče mluví často před dětmi zlé, neslušné
řeči; děti se tomu snadno naučí:
„O vy bídné matery a otcové, ješto před nimi zle, neřádně mlu-
víte, zvíte, nemějte péče! Ono, psota, naučí se též, a matka uslyšéci
neb tatík zasméjef se ještě: ,Ba, hle, zmilitkého!“ Oh běda, zlí, ne-
šlechetní rodičové! O toť by vám slušelo péči míti, aby ani sami ani
žádný nikdy před nimi zle nemluvil. Ale toto, psota, ne jednauť přijde
na zpověď malé, hubené, a plíští slovo, že věrně hlava zbolí. A když
ho otížeš: „Kdo tě tomu naučil? „Tatik“, tak říká, ,a matka !* . . (45°)
5. Kárajf-li rodiée přece své dítky, děje setočasto
spíláním a nadávkami: „... tyto mátery détem: ,Ó nešťastná
dáblata, dábel mi vás nahodil! Ó by zabit, ó by hlavu slomill' —
takto klnau, rotí, ješto častokrát, jakož žádají, tak se stává. Ó zlé,
hanebné mátery i otcové, zvíte, co proto trpěti budete, nemějte péče!
Já (46%, 47°) to jistě pomním, že z mladu nám tak nemluvívali naše
starosty, neZ provinilo-li které, i hned to metlau siali nerotice . . .*
(46* —49),
B) Poměr pohlavní.
Špatnévychovávánídětímívásvůjzákladyhříšném
životu, jemuž rodiče již od mladosti navykli. В. uva-
žuje o poměru obojího pohlaví, jak se jeví mimo manželství
a v manéelstvé. U mladých, svobodných lidí není poměr
ten posvěcen vzájemnou čistotou a stydlivostf.
K otázce: „Mnedle, vy panny, panici, tak-li svuoj stav vedete, abyšte
byli světí tělem i duší, pokorné, stydlivé, ano?“ (21%), dává R. odpověď
zápornou. Služba paním a pannám svádí prý k hříchům;
lidé však to vymlouvají, řkouce: „Neškodíť to, pannám a paním slau-
