EN | ES |

Facsimile Lines

354


< Page >

[1]
99

[2]
A, co škodí děťátku třevíčky červené, co kožíšky premované zlatem ?
[3]
(4019).

[4]
2. Rodiče učí děti často podvodu, klamu a lži: Nu,
[5]
vy matky, otcové, velmi-li ste pilni svých dětí, abyšte je k dobrému
[6]
vedli? Než teď k tomu oni vedau, kde by co utrhli, udrželi, utržili,
[7]
ukupčili, vylhali, jakž jedné mohli, dobyli, tomut vedau, uti... (445),

[8]
3. Rodiče nekárají rozpustilostí svých dětí:

[9]
Nalezli sau ho (Ježíše) v chrámě prostřed doktorův sedícího.
[10]
Toť rovně, ne jako vaše by děti nalezl, ani na aulici chrlejí kamením,
[11]
křičí, lají, nebo tyto jiné mladé lidi v krčmách, v kostkách, u tance.
[12]
A , nebohé matery a otcové, popláčete-li, poželéte-li toho, kdy je
[13]
tak vidíte, ty své děti, ani jsau proti Bohu zle živi? Ba, ještěť se
[14]
spiśe zasmóji ...* (46).

[15]
4. Rodiče mluví často před dětmi zlé, neslušné
[16]
řeči; děti se tomu snadno naučí:

[17]
O vy bídné matery a otcové, ješto před nimi zle, neřádně mlu-
[18]
víte, zvíte, nemějte péče! Ono, psota, naučí se též, a matka uslyšéci
[19]
neb tatík zasméjef se ještě: ,Ba, hle, zmilitkého! Oh běda, zlí, ne-
[20]
šlechetní rodičové! O toť by vám slušelo péči míti, aby ani sami ani
[21]
žádný nikdy před nimi zle nemluvil. Ale toto, psota, ne jednauť přijde
[22]
na zpověď malé, hubené, a plíští slovo, že věrně hlava zbolí. A když
[23]
ho otížeš: Kdo tomu naučil? Tatik, tak říká, ,a matka !* . . (45°)

[24]
5. Kárajf-li rodiée přece své dítky, děje setočasto
[25]
spíláním a nadávkami: ... tyto mátery détem: ,Ó nešťastná
[26]
dáblata, dábel mi vás nahodil! Ó by zabit, ó by hlavu slomill'
[27]
takto klnau, rotí, ješto častokrát, jakož žádají, tak se stává. Ó zlé,
[28]
hanebné mátery i otcové, zvíte, co proto trpěti budete, nemějte péče!
[29]
(46%, 47°) to jistě pomním, že z mladu nám tak nemluvívali naše
[30]
starosty, neZ provinilo-li které, i hned to metlau siali nerotice . . .*
[31]
(46* 49),

[32]
B) Poměr pohlavní.

[33]
Špatnévychovávánídětímívásvůjzákladyhříšném
[34]
životu, jemuž rodiče již od mladosti navykli. В. uva-
[35]
žuje o poměru obojího pohlaví, jak se jeví mimo manželství
[36]
a v manéelstvé. U mladých, svobodných lidí není poměr
[37]
ten posvěcen vzájemnou čistotou a stydlivostf.
[38]
K otázce: Mnedle, vy panny, panici, tak-li svuoj stav vedete, abyšte
[39]
byli světí tělem i duší, pokorné, stydlivé, ano? (21%), dává R. odpověď
[40]
zápornou. Služba paním a pannám svádí prý k hříchům;
[41]
lidé však to vymlouvají, řkouce: Neškodíť to, pannám a paním slau-


Text viewFacsimile