Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
92
k šlojéři nejistémuneb knějakýmsvátostem...“ (299=b);
„lid tento těmi svátostmi se piikryl zevnit¥nimi, Ze se ted
zpovídají k hoduom, jakž navykli, a potom zase v též hříchy se
oboří, tělo Boží přijímají, ale životův nezmění, do kostela jdau
a modlí se, jakž navykli, ústy lomeují a sebrání žádného nemají“ (317%);
„z dopuštění Božího a jednáním dáblovym ted jedné stojí po těch
zevnitřních svátostech: teď pokropiti se, políbiti, na
paut jíti, u mše pobýti, zpovídati se, ba také i tělo Boží
prijimati...* (400°); to lidé když ty svátosti vedau a poklony
zevnitřní, mnějí, že mnoho dobrého mají, a na to zpolehnu“. (400°).?%)
Pověrčivost vede lid dále kvíře v různé nejisté: divy
a źdźraky: „A my pak bídnf lidé najvfe k divuom hledfme, vice nez
k zákonu Božímu a ke čtení svatému“ (275"); „nejednau ještě i těchto
časův däbel činí divy skrze své audy a skrze předchoze Antikristovy“
(4755); „... ti divové sau falešní a lživí a dábel jest je zjednal,
aby tudy lidi zviklal a svodil... A tento lid slepý, opuštěný od
Boha hned k divuom hotov: ,A, a, tam divy činí a mrtvé křísí, nu tam
rauce!‘“ (276%). Naráží též na Kapistrána: „Pak-li sau kteří lživí
a falešní (divové) a ďábel je jedná? Jako onen Kapistrán, ješto lži-
vými duovody, divy od pravdy odvodil a od čtení svatého. Nebo sau
již divové přeneseni na Antikrista a na audy jeho*. (204%). „Mnoho
(lidé) nekvapi, aby na du$ech byli uzdravení. Ale kdyż by u nékte-
rého hrobu se divové dáli, uzřel by, jaké by tam běžali hldsajic
o tom: ‚A tamto u svatého Prokopa dábly vyhánějí, tamť uzdravuji,
raute tam!“ Jako to bylo za onoho lživého Kapistrána, ješto lživými
divy svodil lidi od víry a lid slepý: ,Nu, tam!* A, béda bude!“ (300^).
R. uděluje věřícím různé rady; odporučuje čtení písma sv., které
jest „zastineno, ano se lidé chopili básní, obyčejuov, práv svých.
A čtení svaté v kautě zastíněno, nemá místa. Ano ještě, kdožby se
chtěl právě chopiti čtení svatého a zákona Božího, aniť hanějí, kace-
Fuji, ba i umrtví, kdež jedno mohau. Aniť: ‚А, а, s tím zákonem
chtí nám rušiti naše práva, a my máme obyčej, a oni chtf jinak!‘“
A tak tmy veliké...* (3427); často se stává, že vznikne po-
chybnost u víře; tu mají míti lidé útočiště „k učeným kně-
žím“, k „dřevním svatým“ a k„doktorům svatym“: „A takt
má býti i nyní: Když by se přihodilo nějaké dvojení u víře, a nebo
2) Slova Rokycanova dosvědčují bratří čeští; čtese v 1. a 4, listě bratří
Rokycanovi, že tento mnoho kázal o tom, jak český lid zle stojí ve víře a ve
skutcích, zvláště že svátostí zle požívá i služebností kostelních k mylné naději
svého spasení. V., ČČM 1884 (Goll), str. 45—40.
