| [1] |
|
|---|
| [2] |
k šlojéři nejistémuneb knějakýmsvátostem...“ (299=b);
|
|---|
| [3] |
„lid tento těmi svátostmi se piikryl zevnit¥nimi, Ze se ted
|
|---|
| [4] |
zpovídají k hoduom, jakž navykli, a potom zase v též hříchy se
|
|---|
| [5] |
oboří, tělo Boží přijímají, ale životův nezmění, do kostela jdau
|
|---|
| [6] |
a modlí se, jakž navykli, ústy lomeují a sebrání žádného nemají“ (317%);
|
|---|
| [7] |
„z dopuštění Božího a jednáním dáblovym ted jedné stojí po těch
|
|---|
| [8] |
zevnitřních svátostech: teď pokropiti se, políbiti, na
|
|---|
| [9] |
paut jíti, u mše pobýti, zpovídati se, ba také i tělo Boží
|
|---|
| [10] |
prijimati...* (400°); to lidé když ty svátosti vedau a poklony
|
|---|
| [11] |
zevnitřní, mnějí, že mnoho dobrého mají, a na to zpolehnu“. (400°).?%)
|
|---|
| [12] |
Pověrčivost vede lid dále kvíře v různé nejisté: divy
|
|---|
| [13] |
a źdźraky: „A my pak bídnf lidé najvfe k divuom hledfme, vice nez
|
|---|
| [14] |
k zákonu Božímu a ke čtení svatému“ (275"); „nejednau ještě i těchto
|
|---|
| [15] |
časův däbel činí divy skrze své audy a skrze předchoze Antikristovy“
|
|---|
| [16] |
(4755); „... ti divové sau falešní a lživí a dábel jest je zjednal,
|
|---|
| [17] |
aby tudy lidi zviklal a svodil... A tento lid slepý, opuštěný od
|
|---|
| [18] |
Boha hned k divuom hotov: ,A, a, tam divy činí a mrtvé křísí, nu tam
|
|---|
| [19] |
rauce!‘“ (276%). Naráží též na Kapistrána: „Pak-li sau kteří lživí
|
|---|
| [20] |
a falešní (divové) a ďábel je jedná? Jako onen Kapistrán, ješto lži-
|
|---|
| [21] |
vými duovody, divy od pravdy odvodil a od čtení svatého. Nebo sau
|
|---|
| [22] |
již divové přeneseni na Antikrista a na audy jeho*. (204%). „Mnoho
|
|---|
| [23] |
(lidé) nekvapi, aby na du$ech byli uzdravení. Ale kdyż by u nékte-
|
|---|
| [24] |
rého hrobu se divové dáli, uzřel by, jaké by tam běžali hldsajic
|
|---|
| [25] |
o tom: ‚A tamto u svatého Prokopa dábly vyhánějí, tamť uzdravuji,
|
|---|
| [26] |
raute tam!“ Jako to bylo za onoho lživého Kapistrána, ješto lživými
|
|---|
| [27] |
divy svodil lidi od víry a lid slepý: ,Nu, tam!* A, béda bude!“ (300^).
|
|---|
| [28] |
R. uděluje věřícím různé rady; odporučuje čtení písma sv., které
|
|---|
| [29] |
jest „zastineno, ano se lidé chopili básní, obyčejuov, práv svých.
|
|---|
| [30] |
A čtení svaté v kautě zastíněno, nemá místa. Ano ještě, kdožby se
|
|---|
| [31] |
chtěl právě chopiti čtení svatého a zákona Božího, aniť hanějí, kace-
|
|---|
| [32] |
Fuji, ba i umrtví, kdež jedno mohau. Aniť: ‚А, а, s tím zákonem
|
|---|
| [33] |
chtí nám rušiti naše práva, a my máme obyčej, a oni chtf jinak!‘“
|
|---|
| [34] |
A tak tmy veliké...* (3427); často se stává, že vznikne po-
|
|---|
| [35] |
chybnost u víře; tu mají míti lidé útočiště „k učeným kně-
|
|---|
| [36] |
žím“, k „dřevním svatým“ a k„doktorům svatym“: „A takt
|
|---|
| [37] |
má býti i nyní: Když by se přihodilo nějaké dvojení u víře, a nebo
|
|---|
| [38] |
2) Slova Rokycanova dosvědčují bratří čeští; čtese v 1. a 4, listě bratří
|
|---|
| [39] |
Rokycanovi, že tento mnoho kázal o tom, jak český lid zle stojí ve víře a ve
|
|---|
| [40] |
skutcích, zvláště že svátostí zle požívá i služebností kostelních k mylné naději
|
|---|
| [41] |
svého spasení. V., ČČM 1884 (Goll), str. 45—40.
|
|---|
