354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

29

svatokupectví kněží; kdo jim dí slovy Spasitelovými: Darmo jste vzali, darmo dejte! proti tomu ihned volají: „Toť kacieř, toť blázen ! Chce nás již učiti! Bíte ho, rujte, do žaláře ve tmu vsadte, ať nés nouëf!“ (80). A v Římě, tam jestprý „vrchol všie Anti kristovy zlosti^. ,Od Rímaaz do Cechsvatolkupec- tvie a lakomstvie sé vylilo. Neb prodávají a kupují arcibiskupstvie dráze neZ mnohá v Čechách panstvie, a odpustky dá- vaj v najmu .. .* (10. Kněží následují vtéto věcí při- kladu papežova, neboť papež „k svému lakomství sě obrátil, jenž jest svatokupectvíie, prodávaje dóstojenstvie: arcibiskup- stvie, biskupstvie, probostvie, opatsivie, kanovnictvie, i faráfstvie, odpustky i dopustky . . . Jakyz otec, tacíZ synové . . .“ (322). Papez nezasluhuje prosvéskutky tak pr(liáné ücty, jaká se mu vzdává. Kazatelé jmenují dokonce při kázání vlce jméno pape- žovo než Kristovo, a více velebí a zachovávají ustanovení papežská než zákon Kristův. (10). „Člověk není zavázán k naprostému poslusenstvi k papezi“ (32), (v. 66% 61, 211.) Aříchy odpouští sám a jedině Bůh, nikoli papež: „Kde však jest vzal papež tak nerovná moc?' (t. odpouštěti hříchy, ovšem prý k tomu ještě za peníze.) (151). I táže se Hus dále sarkasticky: „Zdali Kristus za penieze pojibil jemu té moci? (151). Biskupové ne- mají také moci, abv dávali Ducha svatého, jako se to děje při svě- cení na kněžství, neboť dopouštějíce se sami smrtelných hříchů ne- mohou pfijmouti sami Ducha sv. a nemohou zaň prositi pro jiné. To vše může jen Bůh. (158). Též Wicliftak učil. Kněží vůbec nemajf moci posilati lidi do nebes nebo do pekcl. Bůh jim nedal takové moci. Moc ta přísluší samému Bohu. (153—159, 163). Kletby zasloužené Husnezamítá, ale kletbu křívou zavrhuje; tato neníf platná, není spra- vedlivá, neboť vyobcování často stíhá lidi spravedlivé, kteří trestají hříchy kněží nebo nedávají jim desátků. (203.)

Ztohozevevšeho vysvítá zřejmý úpadektehdejší církve. lstaví Hus proti soběapoštolskouchudobu a hříšný, rozkošný život současného duchovenstva. Apoštolská chudoba jest v „posměch a potupenie.“ A to se datuje „od času, jakž jest dáno papeži od Konstantina krále panovánie, po třech stech let a po prvém po Kri- stovi. V kteréžto dánie hlas jest slyšen: že dues jest jed vlit v cierkev bozf .. ." (81).

Zajímavé jest zvláště toto místo s ostrým kon-

3%