354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

263

(253). „Považme již, jak se chovati máme, kdykoli svým škodlivým vnuknutím k nestydatosti, k lenosti, k neposlušenství neb k jakékoli neřesti nás (ďábel) vábí: chovejme se tak, jako se chováme, když se nám na stůl pokrmové červivý, smradlavý neb jedem nakažený před- stavují; tenkrát jistě od takových pokrmů, byťby po vrchu oslazeni byli, se odvracujeme: tak když nás dábel k nestydatosti vzbuzuje, bytby ndm sladkost rozkoše tělesné na mysl namítal, věřme, že to jest ten prašivý had, toť ten jedem nakažený pokrm, s kterým dábel duši naši otráviti usiluje . . .“ (398). Přímo odporné jest líčení, co se stává s tělem lidským po smrti: „Sotva se tělo lidské po smrti, aby suiradem lidem obtížné nebylo, do země zahrabá, sejdau se k tučné kořisti ohyzdní zeměplazové, rozlezau se po všech audech červové; prsa a břicho opanují jedovaté Záby, stehna prot(nati budau štírové, okolo ramen a krku otočí se oškliví hadi, a tak tělo zde rozkošmi vykrmené zžírati budau žížaly, brauci a ještěrky, ostatni mrtvola v nechutni (!) hníz a hnůj se rozteče...“ (556, pod. 557). Hnusné jest též toto přirovnání: „Jako hnůj suěhem přikrytý tak dlauho se zdá bílý a čistý, jak dlauho teplejší slunce naň ne- svítí, tak taky, až na saudný den slunce spravedlnosti se vyskytne, hříšná prašivina na každého pokrytce celému světu zjevená bude...“ (101).

Jako Bílovský, i Koniáš vkládá do postilly různé příklady ze života svatých a jiných lidí, na př. o sv. Augustinu (5), o sv. Františku Xav. (83), o jedné dívce, která svou taneční vášeň zaplatila hroznou siurtí, kterou jí ďáblové připravili (!), o příkladné věr- nosti jednoho vojína ke knížeti (320--321), o jistém rytíři, jenž skonal hroznou smrtí pro svou chlípnou žádost (380), o sv. panně Brigittě (399), o jistém marnotratném kupci ve Španělsku, jenž, ačkoliv byl zatvrzelý hříšník,zpovědí prý přiveden byl k řádnému životu (461--462), atd. atd. Příklady zázračné ze životů svatých neurážejí čtenáře, mnohéjiné příklady však jsou hrůzné, hnusné anekdoty. Tak na př. v Horažďovicích prý „jistá žena těhotná v Gas dneśni piocessi (t. o Božím Těle) bez- božně skřikla: „Zavřete dvéře domu našeho, ať nám sem toho bez- nohého Boha nenesau!“ V krátkém čase pomsta Boží byla ve dveřích, neb syna beznohého zplodila, kterého až do věku dospělého těžce vychovati musila; muž její sám se zabil, ona též bídné zahynula.“ (432). Nebo vypravuje podle traktatu o tanci od Šimona Lomnického o hrůzyplném konci „jedné velmi rozpustilé a lehko- myslné zeny v brabantský zemi,“ která téměř každou neděli