Facsimile Lines

354

Page

[1]	263
[2]	(253). „Považme již, jak se chovati máme, kdykoli svým škodlivým
[3]	vnuknutím k nestydatosti, k lenosti, k neposlušenství neb k jakékoli
[4]	neřesti nás (ďábel) vábí: chovejme se tak, jako se chováme, když se
[5]	nám na stůl pokrmové červivý, smradlavý neb jedem nakažený před-
[6]	stavují; tenkrát jistě od takových pokrmů, byťby po vrchu oslazeni
[7]	byli, se odvracujeme: tak když nás dábel k nestydatosti vzbuzuje,
[8]	bytby ndm sladkost rozkoše tělesné na mysl namítal, věřme, že to
[9]	jest ten prašivý had, toť ten jedem nakažený pokrm, s kterým dábel
[10]	duši naši otráviti usiluje . . .“ (398). Přímo odporné jest líčení,
[11]	co se stává s tělem lidským po smrti: „Sotva se tělo lidské
[12]	po smrti, aby suiradem lidem obtížné nebylo, do země zahrabá, sejdau
[13]	se k tučné kořisti ohyzdní zeměplazové, rozlezau se po všech audech
[14]	červové; prsa a břicho opanují jedovaté Záby, stehna prot(nati budau
[15]	štírové, okolo ramen a krku otočí se oškliví hadi, a tak tělo zde
[16]	rozkošmi vykrmené zžírati budau žížaly, brauci a ještěrky, ostatni
[17]	mrtvola v nechutni (!) hníz a hnůj se rozteče...“ (556, pod. 557).
[18]	Hnusné jest též toto přirovnání: „Jako hnůj suěhem přikrytý
[19]	tak dlauho se zdá bílý a čistý, jak dlauho teplejší slunce naň ne-
[20]	svítí, tak taky, až na saudný den slunce spravedlnosti se vyskytne,
[21]	hříšná prašivina na každého pokrytce celému světu zjevená bude...“
[22]	(101).
[23]	Jako Bílovský, i Koniáš vkládá do postilly různé příklady
[24]	ze života svatých a jiných lidí, na př. o sv. Augustinu (5),
[25]	o sv. Františku Xav. (83), o jedné dívce, která svou taneční vášeň
[26]	zaplatila hroznou siurtí, kterou jí ďáblové připravili (!), o příkladné věr-
[27]	nosti jednoho vojína ke knížeti (320--321), o jistém rytíři, jenž
[28]	skonal hroznou smrtí pro svou chlípnou žádost (380), o sv. panně
[29]	Brigittě (399), o jistém marnotratném kupci ve Španělsku, jenž,
[30]	ačkoliv byl zatvrzelý hříšník,zpovědí prý přiveden byl k řádnému životu
[31]	(461--462), atd. atd. Příklady zázračné ze životů svatých
[32]	neurážejí čtenáře, mnohéjiné příklady však jsou
[33]	hrůzné, hnusné anekdoty. Tak na př. v Horažďovicích
[34]	prý „jistá žena těhotná v Gas dneśni piocessi (t. o Božím Těle) bez-
[35]	božně skřikla: „Zavřete dvéře domu našeho, ať nám sem toho bez-
[36]	nohého Boha nenesau!“ V krátkém čase pomsta Boží byla ve dveřích,
[37]	neb syna beznohého zplodila, kterého až do věku dospělého těžce
[38]	vychovati musila; muž její sám se zabil, ona též bídné zahynula.“
[39]	(432). Nebo vypravuje podle traktatu o tanci od Šimona Lomnického
[40]	o hrůzyplném konci „jedné velmi rozpustilé a lehko-
[41]	myslné zeny v brabantský zemi,“ která téměř každou neděli

Text view • Facsimile