Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
78 C 115—116: 3.prosince 1425.
slyšíme. Také jakož nám píšeš o PraZanech, kterak jsü k tobě poslali, ješče vždy
o slyšenie stojiece, a žádáš od nás zprávy, kterak só más v tom drZeti a kterakü
jim máš na to odpověď dáti: dáváme védéti, Ze sme s svû raddû na to myslili
a potaz jméli; a o slySenie dánie, to na nás neslu&ie, neZli na papeZe. NeZ chtieli
přátelské slyšenie, o takové, jakož sme jim pod Vyšehradem podávali, o to at sě
s námi aneb s osvieceným Albrechtem, kniežetem rakúským a markrabí moravským,
synem naším milým, do Viedně aneb do Kornneumburka sjedû a tu ať s sebú při-
vedü, kohoZ chtie; a klejtu jim dosti dáme a zjednáme. A mistři s obü stranü at
s sobü mluvie a piátelsky kaZdy svü pii povie, neb je tu u Viedni mistróv dosti,
a my, neb ktoZ tu bude, budem přátelščí smluvce. Pakli chti slyśenie, jakoż oni
žádají, o to chcem radi ku papeZi poslati [a] o to stati, aby jim slyšenie u Viedni
dáno bylo. A věz, že jsu listové piejati a téch listóv piiepisy posielśme? a ne-
zdarma; nebt s6 jest Kostka” do Brna klejtoval opót na nové teydinky, chtě nové
teydinky o tu véc zadieti. A mélo-li by co z toho býti, tehdy bychom tobě radějie
té cti popřieli nežli jinému a zvláSée tak lechkym lidem. A protot ty pfiepisy
posieláme, aby sé potom uměl richtovati. Dán v Skalici v pondélí pfed s. Barborü,
královstvie našich uherského etc. v XXXIX, římského v XVI. a českého v šestém létě.
Ad mandatum d. regis
Michael prepositus Boleslaviensis.
Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg,
fideli nostro dilecto.
Přitištěna krytá pečet.
116. [po 3. prosinci 1425].
Olařich z Rožmberka králi Zikmundovi: děkuje za ujištění, že se nań nehnevd,
jak se domníval, protože král mu dlouho neodpovídal na jeho listy, ano i peníze jemu
ve Vratislavi stavil; osvědčuje svou stdlost ve slibu a závazku, jejž učinil králi
při rozchodu s ním; očekává dychtivě slíbené královo poselství;* o čem jednal
s Pražany, to že na krále již vznesl; i nyní že jest od Pražan a Táborů obeslán
ke sjezdu“ kdež tito prý chtějí „pána našeho (Tvú Mt mieniec) čestné, této zemi
i nás všech dobré“ zjednati; ohražuje se u krále, aby rokováním s nimi nebyl
u něho v podezření.
AC. III, 8 u 6. 7 (reg. z orig. konceptu ve Schwarzenb. archivu v Tfeboni, nyni ztraceného).
1) srv. výše č. 113; Tomek, Děj. Prahy IV?, 336 a d. a Palacký, Děj. III. 2, 245 a d. 2) ty listy
se nezachovaly. 3) Vilém Kostka z Postupic, podkomoří král., důvěrník knížete Zikmunda
Korybutoviče (srv. Tomek, Děj. Prahy IV?, 337). 4) tento list je odpovědí na list králův z 3. pros.
t. r., viz výše 115. o) poselství slíbil král v listě z 28. října, viz výše č. 114. 6) obecný
sněm v Praze poč. r. 1426, viz o něm Palacký, Děj. III. 2, 246 a d., Tomek, Děj. Prahy IV?, 336 a d.
