[1] |
78 C 115—116: 3.prosince 1425.
|
---|
[2] |
slyšíme. Také jakož nám píšeš o PraZanech, kterak jsü k tobě poslali, ješče vždy
|
---|
[3] |
o slyšenie stojiece, a žádáš od nás zprávy, kterak só más v tom drZeti a kterakü
|
---|
[4] |
jim máš na to odpověď dáti: dáváme védéti, Ze sme s svû raddû na to myslili
|
---|
[5] |
a potaz jméli; a o slySenie dánie, to na nás neslu&ie, neZli na papeZe. NeZ chtieli
|
---|
[6] |
přátelské slyšenie, o takové, jakož sme jim pod Vyšehradem podávali, o to at sě
|
---|
[7] |
s námi aneb s osvieceným Albrechtem, kniežetem rakúským a markrabí moravským,
|
---|
[8] |
synem naším milým, do Viedně aneb do Kornneumburka sjedû a tu ať s sebú při-
|
---|
[9] |
vedü, kohoZ chtie; a klejtu jim dosti dáme a zjednáme. A mistři s obü stranü at
|
---|
[10] |
s sobü mluvie a piátelsky kaZdy svü pii povie, neb je tu u Viedni mistróv dosti,
|
---|
[11] |
a my, neb ktoZ tu bude, budem přátelščí smluvce. Pakli chti slyśenie, jakoż oni
|
---|
[12] |
žádají, o to chcem radi ku papeZi poslati [a] o to stati, aby jim slyšenie u Viedni
|
---|
[13] |
dáno bylo. A věz, že jsu listové piejati a téch listóv piiepisy posielśme? a ne-
|
---|
[14] |
zdarma; nebt s6 jest Kostka” do Brna klejtoval opót na nové teydinky, chtě nové
|
---|
[15] |
teydinky o tu véc zadieti. A mélo-li by co z toho býti, tehdy bychom tobě radějie
|
---|
[16] |
té cti popřieli nežli jinému a zvláSée tak lechkym lidem. A protot ty pfiepisy
|
---|
[17] |
posieláme, aby sé potom uměl richtovati. Dán v Skalici v pondélí pfed s. Barborü,
|
---|
[18] |
královstvie našich uherského etc. v XXXIX, římského v XVI. a českého v šestém létě.
|
---|
[19] |
Ad mandatum d. regis
|
---|
[20] |
Michael prepositus Boleslaviensis.
|
---|
[21] |
Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg,
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
116. [po 3. prosinci 1425].
|
---|
[25] |
Olařich z Rožmberka králi Zikmundovi: děkuje za ujištění, že se nań nehnevd,
|
---|
[26] |
jak se domníval, protože král mu dlouho neodpovídal na jeho listy, ano i peníze jemu
|
---|
[27] |
ve Vratislavi stavil; osvědčuje svou stdlost ve slibu a závazku, jejž učinil králi
|
---|
[28] |
při rozchodu s ním; očekává dychtivě slíbené královo poselství;* o čem jednal
|
---|
[29] |
s Pražany, to že na krále již vznesl; i nyní že jest od Pražan a Táborů obeslán
|
---|
[30] |
ke sjezdu“ kdež tito prý chtějí „pána našeho (Tvú Mt mieniec) čestné, této zemi
|
---|
[31] |
i nás všech dobré“ zjednati; ohražuje se u krále, aby rokováním s nimi nebyl
|
---|
[32] |
|
---|
[33] |
AC. III, 8 u 6. 7 (reg. z orig. konceptu ve Schwarzenb. archivu v Tfeboni, nyni ztraceného).
|
---|
[34] |
1) srv. výše č. 113; Tomek, Děj. Prahy IV?, 336 a d. a Palacký, Děj. III. 2, 245 a d. 2) ty listy
|
---|
[35] |
se nezachovaly. 3) Vilém Kostka z Postupic, podkomoří král., důvěrník knížete Zikmunda
|
---|
[36] |
Korybutoviče (srv. Tomek, Děj. Prahy IV?, 337). 4) tento list je odpovědí na list králův z 3. pros.
|
---|
[37] |
t. r., viz výše 115. o) poselství slíbil král v listě z 28. října, viz výše č. 114. 6) obecný
|
---|
[38] |
sněm v Praze poč. r. 1426, viz o něm Palacký, Děj. III. 2, 246 a d., Tomek, Děj. Prahy IV?, 336 a d.
|
---|