EN | ES |

Facsimile Lines

350


< Page >

[1]
78 C 115—116: 3.prosince 1425.

[2]
slyšíme. Také jakož nám píšeš o PraZanech, kterak jsü k tobě poslali, ješče vždy
[3]
o slyšenie stojiece, a žádáš od nás zprávy, kterak más v tom drZeti a kterakü
[4]
jim máš na to odpověď dáti: dáváme védéti, Ze sme s svû raddû na to myslili
[5]
a potaz jméli; a o slySenie dánie, to na nás neslu&ie, neZli na papeZe. NeZ chtieli
[6]
přátelské slyšenie, o takové, jakož sme jim pod Vyšehradem podávali, o to at
[7]
s námi aneb s osvieceným Albrechtem, kniežetem rakúským a markrabí moravským,
[8]
synem naším milým, do Viedně aneb do Kornneumburka sjedû a tu s sebú při-
[9]
vedü, kohoZ chtie; a klejtu jim dosti dáme a zjednáme. A mistři s obü stranü at
[10]
s sobü mluvie a piátelsky kaZdy svü pii povie, neb je tu u Viedni mistróv dosti,
[11]
a my, neb ktoZ tu bude, budem přátelščí smluvce. Pakli chti slyśenie, jakoż oni
[12]
žádají, o to chcem radi ku papeZi poslati [a] o to stati, aby jim slyšenie u Viedni
[13]
dáno bylo. A věz, že jsu listové piejati a téch listóv piiepisy posielśme? a ne-
[14]
zdarma; nebt s6 jest Kostka do Brna klejtoval opót na nové teydinky, chtě nové
[15]
teydinky o tu véc zadieti. A mélo-li by co z toho býti, tehdy bychom tobě radějie
[16]
cti popřieli nežli jinému a zvláSée tak lechkym lidem. A protot ty pfiepisy
[17]
posieláme, aby potom uměl richtovati. Dán v Skalici v pondélí pfed s. Barborü,
[18]
královstvie našich uherského etc. v XXXIX, římského v XVI. a českého v šestém létě.
[19]
Ad mandatum d. regis
[20]
Michael prepositus Boleslaviensis.
[21]
Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg,
[22]
fideli nostro dilecto.

[23]
Přitištěna krytá pečet.

[24]
116. [po 3. prosinci 1425].

[25]
Olařich z Rožmberka králi Zikmundovi: děkuje za ujištění, že se nań nehnevd,
[26]
jak se domníval, protože král mu dlouho neodpovídal na jeho listy, ano i peníze jemu
[27]
ve Vratislavi stavil; osvědčuje svou stdlost ve slibu a závazku, jejž učinil králi
[28]
při rozchodu s ním; očekává dychtivě slíbené královo poselství;* o čem jednal
[29]
s Pražany, to že na krále již vznesl; i nyní že jest od Pražan a Táborů obeslán
[30]
ke sjezdu kdež tito prý chtějí pána našeho (Tvú Mt mieniec) čestné, této zemi
[31]
i nás všech dobré zjednati; ohražuje se u krále, aby rokováním s nimi nebyl
[32]
u něho v podezření.

[33]
AC. III, 8 u 6. 7 (reg. z orig. konceptu ve Schwarzenb. archivu v Tfeboni, nyni ztraceného).

[34]
1) srv. výše č. 113; Tomek, Děj. Prahy IV?, 336 a d. a Palacký, Děj. III. 2, 245 a d. 2) ty listy
[35]
se nezachovaly. 3) Vilém Kostka z Postupic, podkomoří král., důvěrník knížete Zikmunda
[36]
Korybutoviče (srv. Tomek, Děj. Prahy IV?, 337). 4) tento list je odpovědí na list králův z 3. pros.
[37]
t. r., viz výše 115. o) poselství slíbil král v listě z 28. října, viz výše č. 114. 6) obecný
[38]
sněm v Praze poč. r. 1426, viz o něm Palacký, Děj. III. 2, 246 a d., Tomek, Děj. Prahy IV?, 336 a d.


Text viewFacsimile